642
Touha vˇek˚u
Pˇri veˇceˇri uˇcedníci probírali d˚ukazy, které jim Kristus ukázal v pro-
roctvích. “Aˇc byly dveˇre zavˇreny, Ježíš pˇrišel, postavil se doprostˇred
a ˇrekl: ‘Pokoj vám.’”
Jan 20,26
.
Potom se obrátil k Tomášovi: “Polož sv˚uj prst sem, pohled’
na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj
a vˇeˇr!”
Jan 20,27
.
Jeho slova naznaˇcují, že vˇedˇel, o ˇcem Tomáš
pˇremýšlel a co ˇríkal. Pochybující uˇcedník si uvˇedomil, že Ježíše
nikdo z uˇcedník˚u celý týden nevidˇel. Nikdo mu tedy nemohl ˇríci
o jeho nevíˇre. Uznal Spasitele, který pˇred ním stál, za svého Pána.
Už žádný d˚ukaz nežádal. Zaradoval se a vrhl se Ježíšovi k nohám s
vyznáním: “M˚uj Pán a m˚uj B˚uh.”
Jan 20,28
.
Ježíš jeho vyznání pˇrijal, ale s láskou mu vytkl jeho nevíru: “Že
jsi mˇe vidˇel, vˇeˇríš. Blahoslavení, kteˇrí nevidˇeli, a uvˇeˇrili.”
Jan 20,29
.
Ježíše by více potˇešilo, kdyby Tomáš uvˇeˇril na základˇe svˇedectví
ostatních uˇcedník˚u. Kdyby se dnes mˇel svˇet ˇrídit Tomášovým pˇríkla-
dem, nikdo by ve spasení neuvˇeˇril, protože všichni mohou pˇrijmout
Krista jen na základˇe svˇedectví druhých.
Mnozí lidé stále pochybují a vymlouvají se, že kdyby se oni
setkali s takovým svˇedectvím, jaké pˇredložili Tomášovi jeho bratˇri,
jistˇe by uvˇeˇrili. Neuvˇedomují si, že se jim nabízí nejen tento d˚ukaz,
ale i mnoho dalších. Lidé, kteˇrí stejnˇe jako Tomáš vyˇckávají, až již
nebudou mít žádný d˚uvod k pochybnostem, nikdy neuvˇeˇrí. Jen se
postupnˇe utvrdí ve své nevíˇre. Mnozí mají pˇred oˇcima jen stinné
stránky života, stále reptají a naˇríkají. Ani si neuvˇedomují, co dˇelají.
Zasévají kolem sebe semeno pochybností a budou sklízet jeho plody.
V dobˇe, kdy budou víru a d˚uvˇeru nejvíce potˇrebovat, zjistí, že už
nejsou schopni ani doufat, ani vˇeˇrit.
Postojem k Tomášovi dal Ježíš svým následovník˚um pouˇcení.
Názornˇe ukázal, jak bychom se mˇeli chovat k lidem, kteˇrí mají
slabou víru a zabývají se pˇredevším svými vlastními pochybnostmi.
Ježíš nezasypal Tomáše výˇcitkami ani se s ním nepˇrel. Sám se mu
zjevil. Tomáš byl velmi nerozumný, když si stanovoval podmínky
pro svou víru. Ježíš však svou nekoneˇcnou láskou a porozumˇením
všechny pˇrekážky nevˇery odstranil. Sporem se nevˇera témˇeˇr nikdy
nevyˇreší. Vˇetšinou se jen utvrdí a hledá nové d˚uvody a výmluvy.
Pˇredstavujme Ježíše jako Ukˇrižovaného Spasitele v jeho lásce a
milosrdenství. Potom se z mnoha váhavých úst ozve Tomášovo
vyznání: “M˚uj Pán a m˚uj B˚uh.”
[516]
