620
Touha vˇek˚u
Trpící pˇrišli s nadˇejí, že je Spasitel uzdraví, místo toho však
omdlévali zklamáním. V ulicích se ozýval náˇrek. Nemocní bez
Ježíšova uzdravujícího dotyku umírali. Lidé se marnˇe radili s vˇehlas-
nými léˇciteli. Lékaˇri, který odpoˇcíval v Josefovˇe hrobce, se nikdo
nevyrovnal.
Žalostné výkˇriky trpících dávaly všem na vˇedomí, že ze svˇeta
odešlo veliké svˇetlo. Bez Krista byla zemˇe temná a ponurá. Mnozí
z tˇech, kdo kˇriˇceli: “Ukˇrižuj ho! Ukˇrižuj ho!” si nyní uvˇedomili,
jaké neštˇestí si pˇrivodili. Rádi by byli volali: “Dejte nám Ježíše,” jen
kdyby byl naživu.
Hoˇrkost a obavy knˇeží
Když se lid dozvˇedˇel, že za Ježíšovou smrtí stáli knˇeží, zajímal
se o všechno, co s jeho popravou souviselo. Podrobnosti o jeho
výslechu se však pˇrísnˇe tajily. Zatímco Ježíš ležel v hrobˇe, jeho
jméno kolovalo od jednˇech úst ke druhým a všude se mluvilo o tom,
jak nelidsky s ním knˇeží a pˇrední muži zacházeli. Vzdˇelaní lidé je
žádali, aby vyložili starozákonní proroctví o Mesiáši. Knˇeží a pˇrední
muži se snažili vymyslet nˇejakou lež a zaˇcali se chovat, jako by
pˇrišli o rozum. Nebyli schopni vysvˇetlit proroctví o Kristovˇe utrpení
a smrti a mnoho lidí, kteˇrí se jich ptali, dospˇelo k pˇresvˇedˇcení, že se
naplnilo Písmo.
Knˇeží se zpoˇcátku radovali z vykonané pomsty, ale brzy jim
zbyla jen hoˇrkost. Uvˇedomili si, že lid stojí proti nim. Vˇedˇeli, že
ti, které se jim podaˇrilo proti Ježíši poštvat, se najednou nad svým
hanebným dílem zhrozili. Knˇeží se snažili sami sebe pˇresvˇedˇcit, že
Ježíš byl podvodník, ale marnˇe. Nˇekteˇrí z nich na vlastní oˇci vidˇeli,
jak mrtvému Lazarovi vrátil život. Tˇrásli se strachy, aby Kristus sám
nevstal z mrtvých a znovu se pˇred nimi neobjevil. Slyšeli, jak pro-
hlašoval, že má moc sv˚uj život dát a zase si jej vzít. Vzpomnˇeli si na
jeho slova: “Zboˇrte tento chrám, a ve tˇrech dnech jej postavím.”
Jan
[498]
2,19
.
Jidáš jim oznámil, co Ježíš ˇrekl uˇcedník˚um pˇri poslední cestˇe
do Jeruzaléma: “Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn ˇclovˇeka bude vy-
dán veleknˇežím a zákoník˚um; odsoudí ho na smrt a vydají pohan˚um,
aby se mu posmívali, zbiˇcovali ho a ukˇrižovali; a tˇretího dne bude
vzkˇríšen.”
Matouš 20,18.19
.
Když tehdy tato slova slyšeli, smáli se a
nebrali je vážnˇe. Nyní si však uvˇedomili, že Kristovy pˇredpovˇedi se
