V hrobˇe
621
vždy splnily. ˇRekl-li tedy, že tˇretího dne vstane z mrtvých, kdo m˚uže
ˇríci, že se tak nestane. Nechtˇeli na to ani pomyslet, ale nedaˇrilo se
jim to. Stejnˇe jako jejich otec d’ábel vˇeˇrili a tˇrásli se.
Když se situace uklidnila, vtírala se jim do mysli Kristova po-
doba. Vidˇeli, jak klidnˇe a vyrovnanˇe stojí pˇred svými nepˇráteli a beze
slova snáší jejich posmˇech a urážky. Vše, co se událo pˇri výslechu a
ukˇrižování, jim znovu probˇehlo pˇred oˇcima a pˇresvˇedˇcilo je o tom,
že Ježíš je Boží Syn. Uvˇedomili si, že se pˇred nimi m˚uže kdykoli
objevit, že se z obžalovaného m˚uže stát žalobce, z odsouzeného
soudce a že zabitý m˚uže požadovat spravedlivé potrestání svých
vrah˚u, to znamená jejich smrt.
Nemˇeli klid ani v sobotu. Byli tak úzkostliví, že by nepˇrekroˇcili
práh pohanského domu, aby se nezneˇcistili, a pˇrece neváhali svolat
radu, aby rozhodla, co se má udˇelat s Ježíšovým tˇelem. Kristus,
kterého ukˇrižovali, musí z˚ustat mrtvý a v hrobˇe. “Shromáždili se
veleknˇeží a farizeové u Piláta a ˇrekli: ‘Pane, vzpomnˇeli jsme si,
že ten podvodník ˇrekl ještˇe za svého života: Po tˇrech dnech budu
vzkˇríšen. Dej proto rozkaz, at’ je po tˇri dny hlídán jeho hrob, aby
nepˇrišli jeho uˇcedníci, neukradli ho a neˇrekli lidu, že byl vzkˇríšen z
mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.’ Pilát jim
odpovˇedˇel: ‘Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.’”
Matouš 27,62-65
.
Knˇeží nechali hrob zabezpeˇcit. Na jejich pokyn pˇrivalili ke
vchodu obrovský kámen. Omotali jej provazem, jeho konce pˇripev-
nili ke skále a zapeˇcetili ˇrímskou peˇcetí. Bez porušení peˇcetˇe nebylo
možné kámen odvalit. Kolem hrobu byla rozestavˇena stoˇclenná vo-
jenská stráž, aby se nikdo nemohl pokusit kámen odstranit. Knˇeží
udˇelali vše, co bylo v jejich silách, jen aby Kristovo tˇelo z˚ustalo
tam, kde bylo uloženo. V hrobce bylo tak dokonale zabezpeˇcené a
zapeˇcetˇené, jako by tam mˇelo setrvat navˇeky.
Takový byl tedy plán, na kterém se bídní lidé domluvili. Tyto
vrahy ani nenapadlo, že by jejich snaha mohla být marná. Svým
ˇcinem však pˇrispˇeli k Boží oslavˇe. Vše, co podnikli pro to, aby
Kristovu zmrtvýchvstání zabránili, se stalo jeho nejpˇresvˇedˇcivˇejším
d˚ukazem. ˇCím více voják˚u bude rozestavˇeno kolem hrobky, tím více
bude svˇedk˚u Ježíšova zmrtvýchvstání. Duch svatý mnoho století
pˇred Kristovou smrtí prostˇrednictvím žalmisty prohlásil: “Proˇc se
pronárody bouˇrí, proˇc národy kují marné plány? Srocují se králové
