Page 578 - Touha věků (2000)

574
Touha vˇek˚u
26,48
)
pevnˇe vˇeˇril, že jim Kristus unikne. Kdyby mu potom nˇeco
vyˇcítali, mohl by odpovˇedˇet: Neˇríkal jsem vám snad, abyste se jej
chopili?
Jidáš vidˇel, jak na jeho pokyn Ježíše svázali. Udivenˇe hledˇel na
to, jak se Spasitel nechává odvést. S úzkostí vyšel za ním ze zahrady
a následoval jej až k výslechu pˇred židovskými v˚udci. Stále ještˇe
ˇcekal, že Ježíš své nepˇrátele nˇeˇcím pˇrekvapí, že se jim zjeví jako
Boží Syn a všechny jejich úklady i moc obrátí vniveˇc. Ale hodiny
[461]
ubíhaly a Ježíš snášel všechno pˇríkoˇrí, kterým jej zahrnuli. Zrádce
se zaˇcínala zmocˇnovat hr ˚uza z toho, že prodal svého Mistra a vydal
jej na smrt.
Výˇcitky svˇedomí
Když se výslech chýlil ke konci, pˇremohly Jidáše výˇcitky svˇe-
domí. V síni se náhle ozval ochraptˇelý hlas a všechny pˇrítomné
vydˇesil slovy: “Je nevinný, Kaifáši! Ušetˇri jej!”
Jidášova vysoká postava se prodírala vydˇešeným davem. Byl
bledý, ztrhaný a po ˇcele mu stékaly veliké kr ˚upˇeje potu. Pˇrihnal se
pˇred soudní stolici a hodil pˇred nejvyššího knˇeze stˇríbro, které dostal
za zradu svého Pána. Zoufale chytil Kaifáše za roucho a prosil jej,
aby Ježíše propustil. Pˇresvˇedˇcoval ho, že Ježíš se nedopustil niˇceho,
zaˇc by si zasloužil smrt. Kaifáš mu rozzlobenˇe vytrhl roucho z rukou,
ale byl na rozpacích, nevˇedˇel, co ˇríci. Zrada byla odhalena. Všem
bylo jasné, že knˇeží podplatili uˇcedníka, aby zradil svého Mistra.
Jidáš znovu zvolal: “Zhˇrešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!”
Matouš 27,4
.
Nejvyšší knˇez se zatím vzpamatoval a s opovržením
mu odpovˇedˇel: “Co je nám po tom? To je tvoje vˇec!”
Matouš 27,4
.
Knˇeží se rozhodli Jidáše využít, ale pro jeho podlost jím pohrdali.
Když jim vyznal sv˚uj hˇrích, odvrátili se od nˇeho.
Jidáš se vrhl Ježíši k nohám, uznal jej za Božího Syna a prosil
jej, aby se vysvobodil. Spasitel svému zrádci nic nevyˇcítal. Vˇedˇel,
že Jidáš svého ˇcinu ve skuteˇcnosti nelituje. Zrádce si uvˇedomil, že
jej ˇceká soud a zatracení, a to jej pˇrimˇelo k vyznání hˇríchu. Žádný
hluboký zármutek nad tím, že zradil nevinného Božího Syna a zapˇrel
Svatého Izraele, nepocit’oval. Pˇresto jej Ježíš ani slovem neodsoudil.
S lítostí na nˇeho pohlédl a ˇrekl: Pro tuto hodinu jsem pˇrišel na svˇet.