558
Touha vˇek˚u
tost o týden odložit kv˚uli velikonoˇcním svátk˚um. Jejich plány by pak
nakonec mohly být zmaˇreny. Uvˇedomovali si, že odsouzení Ježíše
do znaˇcné míry závisí na bouˇrlivé náladˇe davu, jehož podstatnou
ˇcást tvoˇrila jeruzalémská spodina. Kdyby museli vše o týden odložit,
vzrušení by opadlo a situace by se mohla obrátit. Slušnˇejší ˇcást lidu
by se pˇridala na stranu Krista, mnozí by jej obhajovali a poukazovali
pˇritom na jeho mocné ˇciny. To by mohlo vyvolat všeobecný odpor
proti veleradˇe. Lid by zavrhl její postup a Ježíše osvobodil. Celé
zástupy by jej znovu uctívaly. Knˇeží a pˇrední muži se proto rozhodli,
že dˇríve, než se lid dozví, co mají v úmyslu, vydají Ježíše do rukou
ˇRíman˚u.
Nejprve museli najít d˚uvod k obžalobˇe. Zatím však žádný ne-
mˇeli. Annáš naˇrídil, aby odvedli Ježíše ke Kaifášovi. Kaifáš patˇril k
saducej ˚um, z nichž nˇekteˇrí byli nyní Ježíšovými úhlavními nepˇráteli.
Kaifáš nemˇel tak pevnou povahu jako Annáš, ale byl stejnˇe tvrdý,
bezcitný a bezohledný. Bylo jisté, že udˇelá vše pro to, aby Ježíše
zniˇcil. ˇCasnˇe zrána, ještˇe za tmy, se ve svˇetle pochodní a svítilen
blížil k veleknˇezovu paláci ozbrojený pr˚uvod s vˇeznˇem. Potom se
zaˇcali scházet ˇclenové rady a Annáš s Kaifášem vyslýchali Ježíše,
opˇet bezvýslednˇe.
Pˇred veleradou
Velerada se sešla v soudní síni a Kaifáš usedl do jejího ˇcela.
Po stranách sedˇeli soudci a ti, kdo mˇeli na procesu zvláštní zájem.
Kolem veleknˇezovy stolice byli rozestavˇeni ˇrímští vojáci. Ježíš stál
pˇred ní. Pohledy všech pˇrítomných se upíraly na nˇeho. V síni pa-
novalo velké napˇetí. Jediný Ježíš byl klidný a vyrovnaný. Jako by
ovzduší kolem nˇeho bylo posvátné.
Kaifáš považoval Ježíše za svého soupeˇre. Lid byl nedoˇckavý,
chtˇel slyšet Spasitele a zdálo se, že je ochotný jeho uˇcení pˇrijmout.
To vzbudilo ve veleknˇezi prudkou žárlivost. Když se však na vˇeznˇe
podíval, musel obdivovat jeho vznešenost a d˚ustojnost. Vnitˇrní hlas
ho pˇresvˇedˇcoval, že tento ˇclovˇek je spˇríznˇený s Bohem. Kaifáš jej
však ihned s pohrdáním umlˇcel. Soudní síní zaznˇela jeho jízlivá
žádost, aby Ježíš pˇredvedl nˇejaký ze svých zázrak˚u. Ale Spasitel
jako by jeho slova a povýšený tón hlasu ani neslyšel. Rozdíl mezi
jeho vznešeným klidem a Annášovou a Kaifášovou zlomyslnou
