484
Touha vˇek˚u
upoutali pozornost. Chtˇeli budit dojem zbožnosti a získat úctu lidu.
Ježíš zasadil této nesmyslné pˇretváˇrce tvrdou ránu:
“
Všechny své skutky konají tak, aby je lidé vidˇeli: rozšiˇrují si
modlitební ˇremínky a prodlužují tˇrásnˇe, mají rádi pˇrední místa na
hostinách a pˇrední sedadla v synagogách, líbí se jim, když je lidé
na ulicích zdraví a ˇríkají jim ‘Mistˇre’. Vy však si nedávejte ˇríkat
‘
Mistˇre’: jediný je váš Mistr, vy všichni jste bratˇrí. A nikomu na
zemi nedávejte jméno ‘Otec’: jediný je váš Otec, ten nebeský. Ani si
nedávejte ˇríkat ‘Uˇciteli’: váš uˇcitel je jeden, Kristus.”
Matouš 23,5-
10
.
Spasitel odhalil jejich sobeckou ctižádost, usilovnou snahu získat
moc a postavení i pˇredstíranou pokoru, kterou chtˇeli zakrýt svoji
chamtivost a závist. Pˇri slavnostních pˇríležitostech bývalo zvykem
pˇridˇelovat host ˚um místa podle jejich postavení. Lidé, kteˇrí sedˇeli na
nejˇcestnˇejších místech, byli stˇredem pozornosti a byla jim vˇenována
[390]
zvláštní péˇce. Právˇe o takové pocty farizeové usilovali a Ježíš jim to
vytýkal.
Odsuzoval také jejich marnivou touhu po tom, aby jim lidé ˇríkali
‘
Mistˇre’ nebo ‘Rabbi’. Zd˚urazˇnoval, že takové oslovení nenáleží
lidem, ale Kristu. Knˇeží, zákoníci, pˇrední muži, vykladaˇci a strážci
zákona byli pˇrece bratry, dˇetmi jediného Otce. Ježíš nabádal lid, aby
žádnému ˇclovˇeku nevzdával svým oslovením takovou poctu, která
by naznaˇcovala, že je pánem jejich svˇedomí ˇci víry.
Co by asi ˇrekl Kristus, kdyby žil na zemi v dnešní dobˇe vedle
všech “velebných pán˚u” a “d˚ustojných otc˚u”? Nezopakoval by svá
slova: “Ani si nedávejte ˇríkat ‘Uˇciteli’: váš uˇcitel je jeden, Kristus”?
Písmo ˇríká o Bohu: “Svaté, bázeˇn budící je jeho jméno.”
Žalm 111,9
.
Komu z lidí by náleželo takové oznaˇcení? Kdo z lidí je tak moudrý
a spravedlivý? Lidé, kteˇrí se nechávají uctivˇe oslovovat, ˇcasto velmi
zkreslenˇe pˇredstavují Boží jméno a Boží povahu! Pod honosným
rouchem vysokého a svatého úˇradu se ˇcasto skrývá svˇetská ctižádost,
panovaˇcnost a nejhanebnˇejší hˇríchy. Spasitel pokraˇcoval:
“
Kdo je z vás nejvˇetší, bude váš služebník. Kdo se povyšuje, bude
ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.”.
Matouš 23,11.12
)
Kristus
opakovanˇe uˇcil, že mˇeˇrítkem skuteˇcné velikosti je mravnost. V oˇcích
nebes je veliký ten, kdo žije pro dobro bližních a koná skutky lásky
a milosrdenství. Sám Kristus, Král slávy, sloužil padlému lidstvu.
Ježíš ˇrekl: “Bˇeda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte
lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraˇnujete tˇem, kdo
