65.
kapitola — Opˇet v chrámu
Hned na poˇcátku svého p˚usobení Ježíš vyhnal z chrámu kupce,
smˇenárníky a další lidi, kteˇrí svým nekalým obchodováním svaté
místo znesvˇecovali. Jeho pˇrísné a neústupné jednání vzbudilo v
ziskuchtivých pleticháˇrích hr˚uzu. Na konci své pozemské služby
opˇet pˇrišel do chrámu a zjistil, že je znesvˇecován stejnˇe jako dˇrív.
Vypadalo to tam dokonce ještˇe h˚uˇre.
Vnˇejší nádvoˇrí se podobalo dobytˇcímu trhu. Zvuky zvíˇrat a
hlasité cinkání mincí se mísily s rozˇcilenými hlasy hádajících se
prodavaˇc˚u a kupc˚u a do toho se ozývaly hlasy muž˚u svatého povo-
lání. Chrámoví hodnostáˇri se totiž sami také zapojovali do prodeje,
nákupu a smˇeny penˇez. Propadli touze po zisku natolik, že z Božího
pohledu nebyli o nic lepší než zlodˇeji.
Knˇeží a pˇrední muži si jen málo uvˇedomovali závažnost své
služby. O Velikonocích a o Svátku stánk˚u byly zabíjeny tisíce zvíˇrat a
knˇeží vylévali jejich krev na oltáˇr. Obˇetování krve Žid˚um zevšednˇelo
a témˇeˇr zapomnˇeli, že jeho pˇríˇcinou byl hˇrích. Nepochopili, že krev
zvíˇrat byla symbolem krve Božího Syna, kterou mˇel prolít za život
svˇeta a že obˇeti mˇely obrátit pozornost všeho lidu k ukˇrižovanému
Vykupiteli.
Ježíš hledˇel na nevinné obˇeti a vidˇel, že Židé promˇenili slavnostní
shromáždˇení v pˇrehlídky krutosti a krveprolévání. Místo upˇrímného
pokání obˇetovali stále více zvíˇrat, jako kdyby bezduchou a bezcit-
nou službou mohli Boha uctít. Knˇeží a pˇrední muži byli zaslepeni
sobectvím a ziskuchtivostí. Vydˇelávali i na symbolech, které pˇred-
stavovaly Božího Beránka. Znevažovali tak posvátnost obˇetní služby
v oˇcích lidu. Ježíš byl rozhoˇrˇcen. Vˇedˇel, že knˇeží a starší si budou
jeho krve, kterou již brzy prolije za hˇríchy svˇeta, vážit právˇe tak
málo jako krve zvíˇrat, jež jim neustále teˇce pod rukama.
Proti takovým obˇrad˚um hovoˇril Kristus již prostˇrednictvím pro-
rok˚u. Samuel ˇrekl: “Líbí se Hospodinu zápalné obˇeti a obˇetní hody
víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obˇetní
hod, pozornˇe rozvažovat je víc než tuk beran˚u.”
1.
Samuelova 15,22
.
463