462
Touha vˇek˚u
k ní netíhnou, proto její svˇetlo tak ˇcasto odmítají. Satan v nich
vzbuzuje pochybnosti o Božím slovˇe a vede je k tomu, aby se ˇrídili
svým vlastním názorem. Oni potom volí radˇeji tmu než svˇetlo, a
pˇrispívají tak ke své záhubˇe. Lidé, kteˇrí se pohoršují nad Kristovými
slovy, nacházejí pro sv˚uj postoj stále více d˚uvod˚u, až se nakonec
od Pravdy a Života zcela odvrátí. Tak tomu bylo v minulosti a je
tomu dodnes. B˚uh nemá v úmyslu vyvracet každou námitku, kterou
svˇetský ˇclovˇek proti jeho pravdˇe vznese. Pro ty, kdo odmítají svˇetlo,
které jim mohlo prozáˇrit temnotu, z˚ustane tajemství Božího slova
navždy skryto. Nikdy nepochopí pravdu. Bloudí ve tmˇe a neví, že
kráˇcejí do záhuby.
Kristus si na vrcholu Olivové hory promítl v duchu celé dˇejiny
lidstva. Jeho slova se týkají každého, kdo pohrdá Boží milostí a
láskou. Pokud si právˇe ty tˇechto jeho dar ˚u nevážíš, dobˇre poslouchej!
Pˇredevším ty bys mˇel totiž poznat, kde najdeš pokoj. Kristus pro
tebe roní hoˇrké slzy, a ty možná ani nevíš, proˇc bys mˇel nad sebou
plakat. Možná už tˇe ovládla ona osudová zatvrzelost, která zniˇcila
farizeje. Každý projev Boží milosti, každý paprsek nebeského svˇetla
ˇclovˇeka bud’ získává a obmˇekˇcuje, nebo jej utvrzuje v beznadˇejné
nepoddajnosti.
Kristus pˇredvídal, že Jeruzalém z˚ustane neoblomný a nebude
ˇcinit pokání. Vinu a následky odmítnuté milosti však nese mˇesto
samo. Tak se stane s každým, kdo p˚ujde jeho cestou. Hospodin ˇríká:
“
Je to tvá zkáza, Izraeli.” “Slyš, zemˇe: Hle, já uvedu na tento lid zlé
vˇeci, ovoce jejich úmysl ˚u, nebot’ nevˇenovali pozornost mým slov˚um
a m˚uj zákon si zprotivili.”
Ozeáš 13,9
;
Jeremjáš 6,19
.
[372]
