432
Touha vˇek˚u
Láska je ze všeho nejd ˚uležitˇejší
Mnohem pozdˇeji, když se uˇcedník Jan sblížil s Kristem úˇcastí
na jeho utrpení, odhalil mu Pán, co je podmínkou vstupu do Božího
království: “Kdo zvítˇezí, tomu dám usednout se mnou na tr˚un, tak
jako já jsem zvítˇezil a usedl s Otcem na jeho tr ˚un.” “Kdo zvítˇezí, toho
uˇciním sloupem v chrámˇe svého Boha a chrám již neopustí; napíšu
na nˇej. . . jméno své nové.”
Zjevení 3,21.12
.
Apoštol Pavel napsal:
“
Nebot’ já již budu obˇetován, pˇrišel ˇcas mého odchodu. Dobrý boj
jsem bojoval, bˇeh jsem dokonˇcil, víru zachoval. Nyní je pro mne
pˇripraven vavˇrín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten
spravedlivý soudce.”
2.
Timoteovi 4,6-8
.
Kristovi bude nejblíže ten, kdo se na zemi nechal v plné míˇre
prostoupit duchem jeho obˇetavé lásky. Lásky, která “se nevychloubá
a není domýšlivá. . . , nehledá sv˚uj prospˇech, nedá se vydráždit, ne-
poˇcítá kˇrivdy” (
1.
Korintským 13,4.5
),
lásky, která vede uˇcedníka
—
stejnˇe jako vedla jeho Pána — k tomu, aby se vzdal všeho, žil,
pracoval a obˇetoval se až k smrti pro záchranu lidstva. Právˇe takový
duch se projevil v životˇe Pavla, který ˇrekl: “Život, to je pro mne
[348]
Kristus” — jeho život totiž zjevoval lidem Krista; “a smrt je pro mne
zisk” — zisk pro Krista, protože i smrt mˇela zvˇestovat moc jeho
milosti a pˇrivádˇet k nˇemu lidi. “Nyní na mnˇe bude oslaven Kristus,
at’ životem, at’ smrtí.”
Filipským 1,21.20
.
Když se deset ostatních uˇcedník˚u doslechlo, co Jan s Jakubem
od Krista žádali, velmi je to pobouˇrilo. Každý z nich chtˇel mít v
Božím království nejvyšší postavení. Mysleli si, že je snad Jakub s
Janem v nˇeˇcem pˇredstihli, a zlobili se.
Když se zase schylovalo ke sporu o to, kdo bude nejvˇetší, zavolal
si Ježíš rozhnˇevané uˇcedníky k sobˇe a ˇrekl jim: “Víte, že vládcové
panují nad národy a velice je utlaˇcují. Ne tak bude mezi vámi.”
Matouš 20,25.26
.
V královstvích svˇeta znamenalo postavení zvˇetšování moci a
bohatství. Vypadalo to, jako by lid byl jen k tomu, aby sloužil blahu
vládnoucích vrstev. Vliv, bohatství i vzdˇelání sloužily vládc˚um k
ovládání a využívání mas ve sv˚uj prospˇech. Vyšší spoleˇcenské vrstvy
mˇely pˇremýšlet, rozhodovat, bavit se a vládnout, nižší potom poslou-
chat a sloužit. Náboženství stejnˇe jako všechny ostatní záležitosti
