Zásady Ježíšova království
431
v zápalu své lásky chtˇeli být v jeho království co nejblíže. Jan si
pˇri každé pˇríležitosti sedal vedle Spasitele a i Jakub mu chtˇel být
[347]
nablízku.
Jejich matka také následovala Krista a dle svých možností mu
ochotnˇe sloužila. Ve své mateˇrské lásce a ctižádosti chtˇela, aby její
dˇeti získaly nejˇcestnˇejší místa v novém království. Povzbuzovala je,
aby o nˇe Mistra sami požádali.
Spolu se syny pˇrišla za Ježíšem a prosili ho, aby splnil jejich
pˇrání. “Co chcete, abych vám uˇcinil?” zeptal se jich.
Matka odpovˇedˇela: “Ustanov, aby tito dva moji synové mˇeli
místo jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici ve tvém království.”
Marek 10,36
;
Matouš 20,21
.
Ježíš je trpˇelivˇe vyslechl. Nevyˇcítal jim, že jsou sobeˇctí, když
chtˇejí pro sebe nˇeco víc než pro své bratry. ˇCetl v jejich srdcích a
vˇedˇel, jak hluboce jej milují. Jejich láska byla sice poznamenaná
lidskou nedokonalostí, ale nebyl to pouze lidský cit, pramenila ze
zdroje jeho spásné lásky. Ježíš ji nezatratil, chtˇel ji prohloubit a
oˇcistit. ˇRekl: “M˚užete pít kalich, který já piji, nebo být pokˇrtˇeni
kˇrtem, kterým já jsem kˇrtˇen?”
Uˇcedníci si vzpomnˇeli na jeho tajemná slova o zkoušce a utrpení,
i pˇresto však s d˚uvˇerou odpovˇedˇeli: “M˚užeme.”
Marek 10,38.39
.
Sdílet se svým Pánem vše, co jej mˇelo potkat, a dokázat mu tak svoji
vˇernost, považovali za nejvyšší poctu. Ježíš dále ˇrekl: “Kalich, který
já piji, budete pít a kˇrtem, kterým já jsem kˇrtˇen, budete pokˇrtˇeni.”
Marek 10,39
.
Místo tr ˚unu jej ˇcekal kˇríž s jedním zloˇcincem po levici
a druhým po pravici. Jan a Jakub mˇeli sdílet s Mistrem jeho utrpení.
První z bratr˚u zahyne meˇcem, druhý bude muset nejdéle ze všech
snášet tˇežkosti, pohanu a pronásledování.
Potom Ježíš dodal: “Ale udˇelovat místa po mé pravici ˇci levici
není má vˇec; ta místa patˇrí tˇem, jimž jsou pˇripravena.”
Marek 10,40
.
Postavení v Božím království nelze získat vlivnou známostí ani si
je nelze zasloužit. Neudˇeluje se svévolnˇe. Závisí na povaze. Koruna
a tr˚un jsou dokladem dosažené duchovní úrovnˇe, jsou znamením
vítˇezství nad vlastním “já” skrze našeho Pána Ježíše Krista.