Lazarovo vzkˇríšení
423
a Kristovi nepˇrátelé pak nemohli zázrak prohlásit za podvod. Farize-
ové totiž v minulosti rozšiˇrovali o podivuhodných projevech Boží
moci lživé zprávy. Když Ježíš vzkˇrísil Jairovu dceru, ˇrekl: “Dítˇe
neumˇrelo, ale spí.”
Marek 5,39
.
Dívka stonala jen krátce a hned po
smrti byla vzkˇríšena. Farizeové tedy tvrdili, že v˚ubec nezemˇrela.
Zd˚urazˇnovali, že Kristus sám ˇrekl, že jen spí. Snažili se dokázat, že
není schopen uzdravovat a jeho zázraky jsou hanebným podvodem.
V tomto pˇrípadˇe však Lazarovu smrt nikdo nemohl popˇrít.
Když se Pán chystá nˇeco vykonat, satan mu vždy postaví nˇekoho
do cesty. “Zvednˇete ten kámen,” ˇrekl Kristus. Udˇelejte pro pˇrípravu
mého díla vše, co je ve vašich silách. V té chvíli se projevila ráz-
nost a horlivost Marty. Nechtˇela, aby lidé vidˇeli tˇelo jejího bratra v
rozkladu. ˇClovˇek jen tˇežko chápe Kristova slova a Marta svou vírou
nerozpoznala pravý význam Ježíšova slibu.
Kristus Martu laskavˇe napomenul: “Neˇrekl jsem ti, že uvidíš
slávu Boží, budeš-li vˇeˇrit?”
Jan 11,40
.
Proˇc pochybuješ o mé moci?
Proˇc se vzpíráš mým pˇríkaz˚um? Máš mé slovo. Budeš-li vˇeˇrit, uvi-
díš Boží slávu. To, co je z lidského pohledu nemožné, nezabrání
Všemohoucímu v konání jeho díla. Pochybování a nevíra nepatˇrí k
pokoˇre. Skuteˇcná pokora a odevzdanost pˇredpokládá bezvýhradnou
víru v Kristovo slovo.
“
Zvednˇete ten kámen.” Kristus mohl poruˇcit kameni, aby se od-
valil sám, a on by jej poslechl. Mohl se obrátit na andˇely, kteˇrí jej
obklopovali. Neviditelné ruce by na jeho pokyn kámen odstranily.
Kristus však chtˇel, aby to udˇelali lidé. Naznaˇcil, že lidstvo má spolu-
pracovat s Bohem. To, co m˚užeme vykonat svými lidskými silami,
nemáme žádat od Boha. B˚uh se nezˇríká lidské pomoci. ˇClovˇeka,
který využívá svˇeˇrené síly a schopnosti, B˚uh posiluje a spolupracuje
s ním.
[341]
Shromáždˇení plní Krist ˚uv pˇríkaz a kámen odvalují. Vše se dˇeje
veˇrejnˇe a promyšlenˇe. Všichni mají možnost se pˇresvˇedˇcit, že nejde
o žádný podvod. Ve skalní jeskyni leží Lazarovo mrtvé tˇelo. Náˇrek
truchlících utichá. Všichni s napˇetím a oˇcekáváním obklopují hrob a
sledují, co bude dál.
Kristus klidnˇe stojí pˇred hrobem. Všech pˇrítomných se zmocˇnuje
posvátná bázeˇn. Potom Ježíš pˇristupuje blíže ke skalnímu otvoru,
pozvedá oˇci k nebi a ˇríká: “Otˇce, dˇekuji ti, žes mˇe vyslyšel.”
Jan
11,41
.
Krátce pˇredtím jej nepˇrátelé obvinili z rouhání a chtˇeli jej
