Page 376 - Touha věků (2000)

372
Touha vˇek˚u
temnoty. Kristus pˇrišel vysvobodit lidstvo z otroctví hˇríchu. “Zákon
Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tˇe od zákona
hˇríchu a smrti.”
ˇRíman˚um 8,2
.
V díle vykoupení je jakýkoli nátlak vylouˇcen. Neuplat ˇnuje se
v nˇem žádná vnˇejší síla. ˇClovˇek se pod vlivem Božího Ducha sám
svobodnˇe rozhoduje, komu chce sloužit. Smysl svobody spoˇcívá ve
zmˇenˇe, jíž ten, kdo se podˇrizuje Kristu, prochází. Sám se zbavuje
hˇríchu. Ve své síle se samozˇrejmˇe nem˚užeme ze satanovy moci
vymanit. Pokud se však budeme chtít osvobodit od hˇríchu a ve své
bídˇe budeme volat o pomoc, která nás ve všech smˇerech pˇresahuje,
Duch svatý nám dá sílu a my se ochotnˇe podˇrídíme Boží v˚uli.
Svobodu m˚uže ˇclovˇek nalézt jen v jednotˇe s Kristem. “Pravda
vás uˇciní svobodnými,” a Kristus je pravda. Hˇrích m˚uže zvítˇezit jen
tak, že oslabí mysl ˇclovˇeka a zbaví jej svobody. Pokud se ˇclovˇek
podˇrídí Bohu, vrátí se mu jeho skuteˇcná d˚ustojnost a velikost. Boží
zákon, podle kterého máme žít, je “zákonem svobody”.
Jakub˚uv
2,12
.
Potomci Abrahama
Farizeové se považovali za potomky Abrahama. Ježíš jim ˇrekl,
že jimi mohou být jen tehdy, budou-li konat Abrahamovy skutky.
Skuteˇcní Abrahamovi potomci by totiž žili tak jako on — v po-
slušnosti Bohu. Nikdy by neusilovali o život tomu, kdo hlásá Boží
pravdu. Pˇrípravou spiknutí proti Kristu rabíni Abrahamovy skutky
neˇcinili. Pouhá rodová spˇríznˇenost s Abrahamem nic neznamená.
[299]
Pokud neprojevují stejného ducha a nejednají stejnˇe jako on, nena-
vazují na jeho duchovní odkaz a nejsou jeho dˇetmi.
Tato zásada platí i v pˇrípadˇe apoštolské posloupnosti, která tak
dlouho znepokojovala kˇrest’anský svˇet. Pˇríslušnost k Abrahamovu
rodu se neprokazuje jménem ˇci rodokmenem, ale povahou. Apoš-
tolství nespoˇcívá v pˇredávání církevní moci, ale v duchovní spˇríz-
nˇenosti. Pravým d˚ukazem apoštolské posloupnosti je život v duchu
apoštol ˚u, jejich víra a pravda, kterou zvˇestovali. Tyto vˇeci rozhodují
o tom, zda ˇclovˇek je ˇci není nástupcem prvních uˇcitel ˚u evangelia.
Ježíš odmítl uznat Židy za Abrahamovy potomky. ˇRekl: “Vy
konáte skutky svého otce.” Oni se mu vysmáli: “Nenarodili jsme se
ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha.”
Jan 8,41
.
Naráželi tím na