Svˇetlo svˇeta a slepota farize˚u
371
Jákobovy kmeny a pˇrivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetˇreni; dal
jsem tˇe za svˇetlo pronárod˚um, abys byl spása má do konˇcin zemˇe.”
Izajáš 49,6
.
Izrael chápal tato slova jako proroctví o Mesiáši, a když
Ježíš ˇrekl: “Já jsem svˇetlo svˇeta,” nemohlo nikomu ujít, že se pokládá
za Zaslíbeného.
Pravda vás osvobodí
Farize˚um a pˇredním muž˚um se to jevilo jako nestoudná opo-
vážlivost. Nemohli snést, že ˇclovˇek jako oni si ˇciní takové nároky.
Tváˇrili se, jako by jeho slova neslyšeli, a ptali se: “Kdo jsi ty?”
Jan
8,25
.
Chtˇeli jej donutit k tomu, aby se sám prohlásil za Krista. Jeho
vzhled a dílo byly jiné, než lidé oˇcekávali. Lstiví nepˇrátelé doufali,
že když se sám prohlásí za Mesiáše, lid jej odmítne jako podvodníka.
[298]
Na jejich otázku: “Kdo jsi ty?” Ježíš odpovˇedˇel: “Co vám od
zaˇcátku ˇríkám.”
Jan 8,25
.
Jeho slova i jeho povaha zjevovaly téhož
ducha. Ježíš byl ztˇelesnˇením pravd, které hlásal. ˇRekl: “Sám od
sebe neˇciním nic, ale mluvím tak, jak mˇe nauˇcil Otec. Ten, který
mˇe poslal, je se mnou; nenechal mˇe samotného, nebot’ stále dˇelám,
co se líbí jemu.”
Jan 8,28.29
.
Nesnažil se uplatnit sv˚uj mesiášský
nárok, ale poukázal na svoji jednotu s Bohem. Kdyby se jejich srdce
otevˇrela Boží lásce, byli by Ježíše pˇrijali.
Mnozí z jeho posluchaˇc˚u v nˇeho uvˇeˇrili a Ježíš jim ˇrekl:
“
Z˚ustanete-li v mém slovu, jste opravdu mými uˇcedníky. Poznáte
pravdu a pravda vás uˇciní svobodnými.”
Jan 8,31.32
.
Farizeje tato slova urazila. Jako by zapomnˇeli, že národ již tak
dlouho trpí pod cizí nadvládou, rozˇcilenˇe se ohradili: “Jsme potomci
Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotroˇcili. Jak m˚užeš ˇríkat: stanete
se svobodnými?”
Jan 8,33
.
Ježíš na nˇe pohlédl a vidˇel pˇred sebou
otroky zloby posedlé touhou po pomstˇe. Smutnˇe odpovˇedˇel: “Amen,
amen, pravím vám, že každý, kdo hˇreší, je otrokem hˇríchu.”
Jan
8,34
.
Oni sami žili v tom nejhorším možném otroctví — v otroctví
d’ábelského ducha.
Každý, kdo se nechce odevzdat Bohu, se dostává pod vládu jiné
moci. Nepatˇrí sám sobˇe. M˚uže sice hovoˇrit o svobodˇe, ale žije v
nejstrašnˇejším otroctví. Jeho mysl zcela ovládá satan a nedovoluje
mu vidˇet krásu pravdy. ˇClovˇek si namlouvá, že se ˇrídí jen svým
vlastním pˇresvˇedˇcením, ve skuteˇcnosti se však podˇrizuje v˚uli knížete
