Rozhovory s uˇcedníky
347
než na to, jak by Bohu splatili jeho dary. Pˇridávají se na satanovu
stranu a v nebi pro nˇe není místo.
Slávu pˇredchází pokora. Na d˚uležitá místa mezi lidmi vyvyšují
nebesa takové jedince, kteˇrí se — jako Jan Kˇrtitel — dokáží pokoˇrit
pˇred Bohem. Uˇcedník s dˇetskou upˇrímností a otevˇreností je v práci
na Božím díle nejúspˇešnˇejší. Nebesa spolupracují s každým, kdo
nehledá vlastní slávu a usiluje o záchranu druhých. ˇClovˇek, který
opravdu cítí potˇrebu Boží pomoci, o ni prosí. Duch svatý mu ukáže
na Ježíše, a tím jej povzbudí. Spoleˇcenství s Kristem mu dodá sílu k
práci pro lidi, kteˇrí hynou v hˇríchu. Takový ˇclovˇek je pomazán pro
své poslání a dosahuje úspˇechu i tam, kde by mnozí vzdˇelaní a uˇcení
lidé selhali.
B˚uh však pomíjí ty, kdo se vyvyšují a myslí si, že bez nich se
velkolepý Boží plán neobejde. Pán dává jasnˇe najevo, že na nich
není závislý. Boží dílo se po jejich odchodu nezastaví, ale bude ještˇe
mocnˇeji postupovat kupˇredu.
Pouˇcení o podstatˇe Ježíšova království uˇcedník˚um nestaˇcilo. Po-
tˇrebovali nové srdce, které by je uvedlo do souladu s jeho zásadami.
Ježíš pˇrivolal jedno malé dítˇe a postavil je mezi uˇcedníky. Potom
je vzal nˇežnˇe do náruˇcí a ˇrekl: “Jestliže se neobrátíte a nebudete
jako dˇeti, nevejdete do království nebeského.”
Matouš 18,3
.
Nebe si
velmi váží bezelstnosti, nezištnosti a d˚uvˇeˇrivé lásky dítˇete. Jsou to
rysy skuteˇcné velikosti.
Ježíš znovu vysvˇetlil uˇcedník˚um, že jeho království se nevyzna-
ˇcuje svˇetskou d˚ustojností ani okázalostí. Tyto vlastnosti nemají v
Ježíšových oˇcích žádnou cenu. Bohatí i chudí, vzdˇelaní i nevzdˇelaní
se setkávají u jeho nohou bez ohledu na spoleˇcenské postavení ˇci
dosažené úspˇechy. Všichni jsou vykoupeni krví a všichni jsou závislí
na svém Vykupiteli.
B˚uh si velmi váží upˇrímného a kajícného ˇclovˇeka. Neudˇeluje
lidem svou peˇcet’ podle jejich postavení, bohatství ˇci rozumových
schopností. Zajímá ho, jsou-li jedno s Kristem. Pán slávy nachází
zalíbení v lidech tichých a pokorných srdcem. David ˇríká: “Podal
jsi mi štít své spásy. . . , tvá mírnost” — jako souˇcást lidské povahy
— “
mé šiky rozmnožila”.
Žalm 18,36
.
