346
Touha vˇek˚u
vidˇet to, co mˇel pˇred oˇcima on. Nerozumˇeli podstatˇe Kristova krá-
lovství, a proto se mezi sebou pˇreli. Skuteˇcná pˇríˇcina jejich sporu
však byla hlubší. Vysvˇetlením podstaty svého království by byl
Kristus roztržku nevyˇrešil, mohl ji jen na nˇejaký ˇcas utišit. I kdyby
se uˇcedník˚um dostalo plného poznání, otázka prvenství se mohla
kdykoli znovu objevit. Církev by tím po Kristovˇe odchodu mohla
utrpˇet znaˇcné škody.
K boji o první místo vedl uˇcedníky týž duch, který stál na poˇcátku
velkého sporu v nebesích a kv˚uli kterému Kristus sestoupil z nebe
na zem a podstoupil smrt. Spasitel si pˇredstavil Lucifera, “jitˇrenky
syna”, který svou slávou pˇrevyšoval všechny andˇely, jež obklopovali
Boží tr˚un, a byl v nejtˇesnˇejším spojení s Božím Synem. Lucifer
ˇrekl: “S Nejvyšším se budu mˇeˇrit.”
Izajáš 14,12.14
.
Jeho touha
po vlastním vyvýšení vyvolala v nebi spor a vedla k vyhoštˇení
velkého zástupu andˇel ˚u. Kdyby byl Lucifer skuteˇcnˇe chtˇel být jako
Nejvyšší, nikdy by neopustil místo, které mu bylo v nebi urˇceno.
Duch Nejvyššího se totiž projevuje v nesobecké službˇe. Lucifer
chtˇel mít Boží moc, ale ne Boží povahu. Snažil se získat nejvyšší
postavení a ˇclovˇek, který je veden jeho duchem, usiluje o totéž.
V takových pˇrípadech potom nutnˇe dochází k odcizení, neshodám
a svár˚um. Vlády se zmocˇnuje nejsilnˇejší. Satanovo království je
královstvím síly. Každý jedinec v nˇem pokládá druhého za pˇrekážku
na cestˇe k úspˇechu nebo za pˇríˇcku v žebˇríku, po níž se m˚uže vyšplhat
výš.
Lucifer usiloval o rovnost s Bohem, zatímco Kristus, Vyvýšený,
“
na své rovnosti nelpˇel, nýbrž sám sebe zmaˇril, vzal na sebe zp˚usob
služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobˇe ˇclovˇeka se ponížil, v
[280]
poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kˇríži.”
Filipským 2,6-8
.
Právˇe v dobˇe, kdy smrt na kˇríži byla již velmi blízko, vidí Ježíš
své uˇcedníky natolik zaujaté sobectvím, hlavní zásadou satanova
království, že nejsou schopni cítit se svým Pánem, a dokonce ani
rozumˇet tomu, co jim ˇríká o ponížení, které pro nˇe podstoupí.
Ježíš se snažil s láskou, velmi citlivˇe, zároveˇn však i d˚uraznˇe
napravovat zlo. Odhaloval, co je podstatou vlády v nebeském krá-
lovství a v ˇcem podle nebeských mˇeˇrítek spoˇcívá skuteˇcná velikost.
Lidé, kteˇrí se nechají ovládnout pýchou a vzhlížejí se ve vysokém
postavení, myslí spíš na sebe a na odmˇenu, kterou by mˇeli dostat,
