308
Touha vˇek˚u
toužili. Když není ochoten použít svoji moc a sv˚uj vliv na jejich
vysvobození z ˇrímské nadvlády, nechtˇejí s ním mít nic spoleˇcného.
Ježíš jim jasnˇe ˇrekl: “Nˇekteˇrí z vás nevˇeˇrí.” Potom dodal: “Proto
jsem vám pravil, že nikdo ke mnˇe nem˚uže pˇrijít, není-li mu to dáno
od Otce.”
Jan 6,64.65
.
Chtˇel, aby pochopili, že pokud je k nˇemu
nic netáhne, je to proto, že neotevˇreli svá srdce Duchu svatému.
“
Pˇrirozený ˇclovˇek nem˚uže pˇrijmout vˇeci Božího Ducha; jsou mu
bláznovstvím a nem˚uže je chápat, protože se dají posoudit jen Du-
chem.”
1.
Korintským 2,14
.
Ježíšovu slávu je možno vidˇet jen vírou.
Pro ˇclovˇeka je skrytá, dokud Duch svatý neprobudí v jeho srdci víru.
Tito uˇcedníci se Ježíšovi ještˇe více odcizili, když jim veˇrejnˇe
vytkl jejich nevíru. Urazili se. Chtˇeli Spasitele nˇejak ranit a uspokojit
zášt’ farize˚u. Odvrátili se od nˇeho a s opovržením odešli. Rozhodli
se — zvolili si formu bez ducha, slupku bez zrna. Své rozhodnutí
potom nikdy nezmˇenili, protože už s Ježíšem nechodili.
“
Lopata je v jeho ruce; a proˇcistí sv˚uj mlat, svou pšenici shro-
máždí do sýpky.”
Matouš 3,12
.
Nastalo oˇcišt’ování. Slova pravdy
oddˇelovala koukol od pšenice. Mnozí se odvrátili od Ježíše proto, že
jim jejich ješitnost a pokrytectví nedovolily pˇrijmout Ježíšovo napo-
menutí a pro lásku ke svˇetu se nedokázali smíˇrit s životem v pokoˇre.
[248]
Lidé v dnešní dobˇe ˇcasto jednají úplnˇe stejnˇe. I na nˇe dnes pˇricházejí
zkoušky jako tehdy na ony uˇcedníky v synagoze v Kafarnaum. Když
pravda pronikne do jejich srdce, pochopí, že nežijí podle Boží v˚ule.
Cítí, že se musí cele zmˇenit, ale nejsou ochotni zapˇrít sebe sama.
Odhalení jejich hˇrích˚u je pobuˇruje. Odcházejí uražení jako uˇcedníci,
kteˇrí tehdy opustili Ježíše se slovy: “To je hrozná ˇreˇc! Kdo to m˚uže
poslouchat?”
Jan 6,60
.
Chvála a lichocení by je potˇešily, pravdu však slyšet nechtˇejí, je
jim nepˇríjemná. Když za Ježíšem chodí celé davy, když sytí zástupy
a všude jsou slyšet radostné výkˇriky, i oni se pˇridávají a nadšenˇe
jej chválí. Když jim však Duch svatý zjevuje jejich hˇríchy a vyzývá
je, aby jich zanechali, odvracejí se od pravdy a nemají už o Ježíše
zájem.
Jakmile se nespokojení uˇcedníci odtrhli od Krista, ovládl je úplnˇe
jiný duch. K Ježíši, který je kdysi tak zaujal, už je nic netáhlo. Vy-
hledávali jeho nepˇrátele, protože se s nimi shodli v myšlení i ˇcinech.
Pˇrekrucovali Ježíšova slova, vyvraceli jeho výroky a zpochybˇnovali
jeho pohnutky. Utvrzovali se ve svém jednání každou maliˇckostí,
