298
Touha vˇek˚u
hnal stále dál a dál od cíle. Uˇcedníci zápasili s vlnami až do ˇctvrté
noˇcní hlídky. Byli vyˇcerpaní a zaˇcínali propadat beznadˇeji. Tma a
rozbouˇrené vlny jim ukázaly jejich bezmocnost a oni zatoužili po
svém Uˇciteli.
Ježíš na nˇe nezapomnˇel. Ze bˇrehu vidˇel, jak celí vystrašení bojují
s bouˇrí. Ani na chvíli neztratil své uˇcedníky z oˇcí. S nesmírnou péˇcí
sledoval, jak se lod’ s jeho nejbližšími zmítá ve vlnách. Vždyt’ tito
muži se mˇeli stát svˇetlem svˇeta. Ježíš bdˇel nad svými uˇcedníky jako
milující matka nad svým dítˇetem. Když se vzpamatovali, zbavili se
nezdravé ctižádosti a zaˇcali pokornˇe volat o pomoc, byli vyslyšeni.
Když už si mysleli, že jsou ztraceni, spatˇrili v záblesku svˇetla,
jak se k nim po vodˇe blíží tajemná postava. Nepoznali, že je to
Ježíš. Svého Zachránce považovali za nepˇrítele. Zmocnila se jich
hr˚uza. Ruce, které až dosud pevnˇe svíraly vesla, povolily. Lod’ se
bezmocnˇe zmítala ve vlnách. Zraky celé posádky upˇrenˇe hledˇely na
vidinu muže, který kráˇcel po zpˇenˇených vodách jezera.
Mysleli si, že je to pˇrízrak, pˇredzvˇest jejich zkázy, a kˇriˇceli stra-
chy. Ježíš šel dále, jako by je chtˇel minout. Vtom ho však poznali a
zaˇcali prosit o pomoc. Jejich milovaný Uˇcitel se obrátil a uklidnil je
slovy: “Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!”
Matouš 14,27
.
Ještˇe si ani nestaˇcili uvˇedomit, co se dˇeje, a Petr byl radostí témˇeˇr
bez sebe. Jako by tomu stále nemohl uvˇeˇrit, zvolal: “‘Pane, jsi-li
to ty, poruˇc mi, at’ pˇrijdu k tobˇe po vodách!’ A on ˇrekl: ‘Pojd’!’”
Matouš 14,28.29
.
[240]
Petrova zkušenost
Dokud Petr hledˇel na Ježíše, šel zcela bezpeˇcnˇe. Jakmile se však
sebejistˇe ohlédl po ostatních na lodi, své spojení s Pánem pˇrerušil.
Vál prudký vítr. Vlny se vzedmuly a postavily se pˇrímo mezi Petra
a Ježíše. Petr dostal strach. Na chvíli ztratil Mistra z dohledu a už
jeho víra ochabuje. Zaˇcíná se topit. Vlny hrozí smrtí, ale Petr zvedá
oˇci od rozbouˇrené vody, upíná se ke Kristu a volá: “‘Pane, zachraˇn
mne!’ Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a ˇrekl mu: ‘Ty malovˇerný,
proˇc jsi pochyboval?’”
Matouš 14,30.31
.
Pán držel Petra za ruku, spoleˇcnˇe kráˇceli k lodi a nastoupili. Petr
byl najednou pokorný a tichý. Nemˇel se pˇred ostatními ˇcím chlubit,
