Page 296 - Touha věků (2000)

292
Touha vˇek˚u
si obsah koš˚u rozebral a chléb se dostal do všech okolních kraj ˚u.
Mˇeli však svým blízkým pˇrinést i chléb, který sestupuje z nebe a tiší
hlad duše. Mˇeli jim zvˇestovat podivuhodné Boží vˇeci, které poznali.
Nic nemˇelo pˇrijít nazmar. Ani jediné slovo o jejich spasení nemˇelo
padnout na zem bez užitku.
Zázrak rozmnožení chleb˚u nám pˇripomíná naši závislost na
Bohu. Když Kristus sytil pˇetitisícový zástup, nemˇel po ruce ani
jídlo ani žádné prostˇredky, za které by je mohl opatˇrit. Byl na poušti
s pˇeti tisíci muži a mnoha dalšími ženami a dˇetmi. Nesvolával je,
pˇrišli za ním sami, bez pozvání, bez jakéhokoli pokynu. Vˇedˇel však,
že jej celý den pozornˇe poslouchali a musejí už být unavení a hla-
doví. Byl jedním z nich a také cítil potˇrebu se najíst a odpoˇcinout
si. Lidé byli daleko od svých domov˚u a blížila se noc. Mnozí ani
nemˇeli peníze na jídlo. Ježíš se v jejich zájmu ˇctyˇricet dní na poušti
postil a nechtˇel je propustit dom˚u hladové. Kristus pˇrišel na zem z
Boží v˚ule a cele se spolehl na to, že nebeský Otec se o potˇreby lidí
postará.
I my se máme v každé tísni spoléhat na Boha. Mˇeli bychom se
vždy chovat moudˇre a rozvážnˇe, abychom se zbyteˇcnˇe nedostali do
tˇežkostí. Nemˇeli bychom pˇrehlížet Boží dary a nechávat ležet ladem
schopnosti, které nám Pán dal. Vystavili bychom se tím velkému
nebezpeˇcí. Kristovi služebníci se musí bezvýhradnˇe ˇrídit Božími
[235]
pokyny. Jde o Boží dílo, a pokud chceme lidem pˇrinášet požehnání,
musíme jednat podle Božího zámˇeru. Nesmíme se soustˇredit sami
na sebe. My si žádné pocty nezasloužíme. Pokud se ˇrídíme svými
vlastními pˇredstavami, m˚uže nás B˚uh ponechat v našich omylech.
Když ho však budeme poslouchat a dostaneme se do tˇežkostí, po-
m˚uže nám. Nikdy nemáme propadat malomyslnosti, v každé nouzi
máme hledat pomoc u Pána, který má v rukou veškerou moc. Když
na nás dolehnou tˇežkosti, máme se v plné d˚uvˇeˇre spolehnout na Boží
pomoc. On totiž ochrání každého, kdo se ve snaze jít jeho cestou
dostane do problém˚u.
Kristus nás prostˇrednictvím proroka vyzývá, že máme “lámat
sv˚uj chléb hladovému”, sytit “ztrápeného”, “nahého obléknout” a
pˇrijímat do domu utištˇené, ty, kdo jsou bez pˇrístˇreší”.
Izajáš 58,7.10
.
Pˇrikazuje nám: “Jdˇete do celého svˇeta a kažte evangelium všemu
stvoˇrení.”.
Marek 16,15
.
Když si však uvˇedomíme, jak velké jsou
potˇreby svˇeta kolem nás a jak omezené jsou naše schopnosti, pro-