Nasycení velkého davu
293
padáme beznadˇeji a naše víra selhává. Stejnˇe jako Ondˇrej, který se
díval na pˇet chleb˚u a dvˇe ryby, voláme: “Co je to pro tolik lidí!”
Jan 6,9
.
ˇCasto váháme, nejsme ochotni dát vše, co máme, bojíme
se obˇetovat sami sebe pro druhé. Ale Ježíš nám ˇrekl: “Dejte jim jíst
vy!” Jeho pˇríkaz je i zaslíbením a stojí za ním táž moc, která nasytila
zástupy u jezera.
V Kristovˇe nasycení hladového zástupu se skrývá hluboké du-
chovní pouˇcení pro všechny, kdo pracují v jeho díle. Kristus pˇrijímal
od Otce a dával uˇcedník˚um, uˇcedníci rozdávali lidem a lidé se dˇelili
mezi sebou. Tak všichni, kdo jsou spojeni s Kristem, od nˇeho budou
pˇrijímat nebeskou potravu — chléb života a dávat jej dalším.
Ježíš vzal ono nepatrné množství chleba a cele se spolehl na
Boha. Jídla bylo tak málo, že by sotva staˇcilo pro uˇcedníky. Ježíš je
však nevyzval, aby se najedli. Podával jim chléb, aby jej rozdˇelovali
lidu. Jídlo v jeho rukou neubývalo a Kristus, chléb života, mˇel stále
co dávat. Ruce uˇcedník˚u, které se k nˇemu natahovaly, nikdy nez˚u-
staly prázdné. Dostalo se na všechny. Když se lidé najedli, posbírali
zbylé nalámané chleby a Kristus s uˇcedníky také pojedli z tohoto
nebeského daru.
Uˇcedníci zprostˇredkovávali lidem spojení s Kristem. To by mˇelo
být velkým povzbuzením pro dnešní Kristovy následovníky. Kris-
tus je stˇredem všeho, zdrojem veškeré síly. Uˇcedníci by mˇeli vše
potˇrebné získávat od nˇeho. I ti nejmoudˇrejší a nejvíce duchovnˇe
založení lidé mohou dávat jen to, co pˇrijali. Sami ze sebe nemohou
duchovní potˇreby lidí uspokojit. M˚užeme dávat jen to, co jsme sami
od Ježíše pˇrijali. A Ježíš nás obdarovává, abychom rozdávali. ˇCím
více dáváme, tím více dostáváme. M˚užeme tedy stále vˇeˇrit, spoléhat
se, pˇrijímat a dávat.
Budování Kristova království p˚ujde stále dopˇredu, i když se jeho
postup zdá být pomalý a nemožný. Jde o Boží dílo a B˚uh se o nˇe
[236]
postará. Pošle pomocníky, vˇerné a opravdové uˇcedníky, a naplní
jejich ruce potravou pro hladovˇející zástupy. B˚uh nezapomíná na ty,
kdo s láskou pracují a pˇrinášejí slovo života hynoucím. Vidí jejich
ruce, které prosí o potravu pro další potˇrebné.
Pˇri práci na Božím díle hrozí nebezpeˇcí, že se budeme pˇríliš
spoléhat na své schopnosti a možnosti a ztratíme ze zˇretele Mistra.
Kristovi služebníci pˇríliš ˇcasto zapomínají na svoji osobní zodpo-
vˇednost. Pˇresouvají ji na organizace, místo aby plnˇe d˚uvˇeˇrovali
