Nasycení velkého davu
291
podle Boží v˚ule. Sobectví a nestˇrídmost však pˇrivedly na svˇet hˇrích
a bídu. Na jedné stranˇe panuje pˇrebytek, na druhé nedostatek.
Ježíš nechtˇel získávat lidi uspokojováním jejich touhy po luxusu.
Po dlouhém a vyˇcerpávajícím dnu nabídl hladovému a unavenému
zástupu prosté jídlo. Svˇedˇcilo to nejen o jeho moci, ale i o jeho
zájmu a péˇci o bˇežné lidské potˇreby. Spasitel nezaslíbil svým násle-
dovník˚um svˇetský pˇrepych. Jejich strava m˚uže být prostá a nˇekdy
i velmi skromná, jejich údˇelem m˚uže být chudoba. Ježíš je však
ujistil, že se postará o vše, co budou potˇrebovat. Slíbil jim, že bude
stále s nimi, a to je mnohem víc než všechno svˇetské bohatství.
Nasycením pˇetitisícového zástupu Ježíš poodhalil tajemství svˇeta
pˇrírody a zjevil moc, která bez pˇrestání p˚usobí pro naše dobro. Úroda,
[234]
kterou zemˇe vydává, svˇedˇcí o tom, že B˚uh koná zázrak každý den. V
pˇrírodˇe se dˇeje totéž, co se stalo pˇri nasycení zástup˚u. Lidé pˇripravují
p˚udu a zasévají semeno, B˚uh mu však dává život a r˚ust. Jen díky
Božímu dešti, vˇetru a slunci m˚uže zemˇe plodit — “nejprve stéblo,
potom klas a nakonec zralé obilí v klasu”.
Marek 4,28
.
Úrodou
z pozemských polí B˚uh každodennˇe sytí milionové zástupy. Lidi
povolává ke spolupráci v péˇci o obilí a o pˇrípravu chleba. Oni však
potom ˇcasto na Boží p˚usobení zapomínají. Nevzdávají Bohu chválu,
která mu náleží. Projevy Boží moci pˇripisují pˇrírodním silám nebo
lidské dovednosti. Místo Boha oslavuje ˇclovˇek sám sebe a vzácné
Boží dary sobecky zneužívá. Nepˇrinášejí mu tedy požehnání, ale
stávají se pro nˇeho kletbou. B˚uh to chce všechno zmˇenit. Snaží
se probudit naše otupené smysly, abychom v p˚usobení jeho moci
poznali jeho lásku a dobrotu a vzdali mu ˇcest. Chce, abychom si
uvˇedomili, že všechny dary máme od nˇeho. Jedinˇe tak z nich m˚užeme
mít požehnání. S tímto zámˇerem konal zázraky i Kristus.
Zástup se nasytil a ještˇe mnoho jídla zbylo. Kristus má ve svých
rukách nekoneˇcnou moc, a pˇresto ˇrekl: “Seberte zbylé nalámané
chleby, aby nic nepˇrišlo nazmar!”
Jan 6,12
.
Ježíšovi nešlo jen o
posbírání zbytk˚u jídla do koš˚u. V jeho slovech se skrývalo dvojí
pouˇcení. Niˇcím se nemá plýtvat. Je tˇreba využívat pozemských
dar ˚u. Nemáme si nechat ujít žádnou pˇríležitost vykonat pro lidi nˇeco
dobrého. Musíme posbírat vše, co m˚uže pomoci zmírnit hlad na zemi.
Stejným zp˚usobem je tˇreba peˇcovat i o duchovní potˇreby. Když lidé
posbírali plné koše zbylého jídla, vzpomnˇeli si na své pˇrátele. Chtˇeli
se s nimi podˇelit o chléb, který jim Kristus dal. Dychtivý zástup
