290
Touha vˇek˚u
všichni najedli?”
Jan 6,5
.
ˇRekl to proto, aby vyzkoušel jeho víru.
Filip pohlédl na zástup a uvˇedomil si, že sehnat jídlo pro tolik lidí je
nemožné. Odpovˇedˇel, že i kdyby nakoupili chleba za dvˇe stˇe denár ˚u,
na každého by se nedostalo. Ježíš chtˇel vˇedˇet, kolik jídla je mezi
lidem. Ondˇrej ˇrekl: “Je tu jeden chlapec, který má pˇet jeˇcných chleb˚u
a dvˇe ryby; ale co je to pro tolik lidí!”
Jan 6,9
.
Ježíš naˇrídil, aby mu
chléb i ryby pˇrinesli. Potom pˇrikázal uˇcedník˚um, aby pro poˇrádek
rozsadili zástup do skupin po padesáti nebo po stu lidech. Tak mohli
všichni vidˇet, co bude dˇelat. Když mˇel každý své místo v trávˇe, vzal
jídlo, “vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával uˇcedník˚um a
uˇcedníci zástup˚um”.
Matouš 14,19
. “
A jedli všichni a nasytili se; a
ještˇe sebrali dvanáct plných koš˚u nalámaných chleb˚u i ryb.”
Marek
6,42.43
.
Ježíš uˇcil lidi, jak najít cestu k pokoji a štˇestí. Staral se o jejich
duchovní pokrm a se stejným zájmem peˇcoval i o jejich tˇelesné
potˇreby. Lidé byli unavení a vyˇcerpaní. Byli tam matky s nemluvˇnaty
v náruˇcích a kolem sukní se jim toˇcily další dˇeti. Mnoho lidí celé
hodiny stálo. Kristova slova je natolik zaujala, že je ani nenapadlo
si sednout. Dav byl obrovský a hrozilo nebezpeˇcí, že by se lidé
mohli ušlapat. Ježíš chtˇel, aby si odpoˇcinuli. Proto je vybídl, aby
se posadili. Všude kolem bylo dost trávy a všichni si mohli najít
pohodlné místo.
Kristus konal zázraky jen tehdy, když to bylo opravdu nutné.
Každý jeho div mˇel pˇrivádˇet lidi ke stromu života, v jehož listech
mohou najít uzdravující moc všechny národy. V obyˇcejném jídle,
které uˇcedníci podávali zástupu, se skrývalo d˚uležité poselství. Ježíš
jim pˇredložil prostý pokrm — ryby a jeˇcný chléb, bˇežnou stravu
rybáˇr˚u z oblasti kolem Galilejského jezera. Mohl jim pˇripravit bo-
hatou hostinu, ale jídlo, které slouží jen k uspokojení chuti, by pro
nˇe nebylo dobrým pouˇcením. Kristus chtˇel, aby pochopili, jak pˇre-
vrácenˇe lidé nakládají s pˇrirozenou Boží stravou. Jeho posluchaˇci
se z odpoˇcinku a obyˇcejného jídla, které jim Kristus pˇrichystal tak
daleko od jejich domov˚u, radovali mnohem víc, než se radují lidé z
pˇrepychových hostin pˇripravených k uspokojení jejich chutí.
Kdyby lidstvo v dnešní dobˇe žilo jednoduše, v souladu s pˇrírod-
ními zákony jako Adam a Eva na poˇcátku, mˇelo by ve všem dostatek.
Lidé by tolik netoužili po zbyteˇcnostech a mohli by více pracovat
