234
Touha vˇek˚u
zájem. Lidé se usadili na zeleném úboˇcí a ˇcekali, až nebeský Uˇcitel
promluví. Snili o budoucí slávˇe. Byli tam zákoníci a farizeové, kteˇrí
se tˇešili na den, kdy ovládnou nenávidˇené ˇRímany a bude jim patˇrit
bohatství i sláva velké svˇetové ˇríše. Chudí rolníci a rybáˇri chtˇeli
[188]
slyšet, že místo ubohých chatrˇcí, skrovné stravy, dˇriny a strachu z
nouze budou mít domy hojnosti a bezstarostný život. Doufali, že
Kristus jim místo jediného obyˇcejného odˇevu, kterým se ve dne
odívali a v noci pˇrikrývali, dá bohatá a drahá roucha jejich vládc˚u.
S hrdostí v srdci oˇcekávali, že už brzy bude Izrael vyvýšen pˇrede
všemi národy jako Bohem vyvolený a Jeruzalém se stane hlavním
mˇestem svˇetového království.
Kristus zklamal jejich nadˇeje na svˇetskou slávu. Kázáním na hoˇre
se snažil napravit d˚usledky nesprávné výchovy a podat posluchaˇc˚um
pravdivý obraz o svém království i o sobˇe samém. Mylné pˇredstavy
lidu však pˇrímo nenapadal. Vidˇel bídu svˇeta zp˚usobenou hˇríchem,
ale nepˇredkládal jim jejich ubohost ve všech podrobnostech. Uˇcil je o
vˇecech nekoneˇcnˇe lepších než vše, co dosud znali. Nevyvracel jejich
názory na Boží království. Seznamoval je s podmínkami, za kterých
se do nˇeho mohou dostat, a nechal je, aby si udˇelali sv˚uj vlastní
závˇer. Pravdy, které zvˇestoval, jsou pro nás dnes stejnˇe d˚uležité
jako tehdy pro zástup, který Ježíše poslouchal. I my si potˇrebujeme
osvojit zásady Božího království.
Blaze chudým v duchu
Kristus zaˇcal své Kázání na hoˇre požehnáním. Blahoslavení jsou
ti, kdo si uvˇedomují svoji duchovní bídu a cítí potˇrebu vykoupení,
ˇrekl. Evangelium má být kázáno chudým, ne pyšným, kteˇrí si myslí,
že jsou duchovnˇe bohatí a nic nepotˇrebují. Je urˇceno pokorným a
zkroušeným. Jen jeden pramen pomáhá proti hˇríchu, a to je pramen
pro chudé duchem.
Pyšný ˇclovˇek si chce spasení zasloužit. Ale právo na vstup do
nebe a zp˚usobilost pro život v nˇem nám dává jedinˇe Kristova sprave-
dlnost. Dokud ˇclovˇek neuzná svoji vlastní slabost, nezbaví se pocitu
sobˇestaˇcnosti a nepodˇrídí se Bohu, nem˚uže Pán pro jeho záchranu
nic udˇelat. Jen za tˇechto podmínek m˚uže ˇclovˇek pˇrijmout dar, který
mu B˚uh chce udˇelit. Tomu, kdo si uvˇedomuje svoji bídu, není nic
odepˇreno. Má neomezený pˇrístup k všemohoucímu Bohu. “Toto
