Sobota
221
polem, sadem nebo vinicí, si mohl utrhnout a sníst, co chtˇel (viz
5.
Mojžíšova 23,25.26
).
V sobotu to však bylo pokládáno za znesvˇecení
dne odpoˇcinku. Trhání klas˚u se považovalo za sklizeˇn a vymnutí zrn
v dlani za mlácení. Podle rabín˚u se tedy jednalo o dvojí pˇrestoupení.
Farizejští zvˇedové si hned stˇežovali Ježíši: “Hle, tvoji uˇcedníci
dˇelají, co se nesmí dˇelat v sobotu!”
Matouš 12,2
.
Když Ježíše obvinili z porušování soboty u Bethesdy, obhajoval
se tím, že je Božím Synem a jedná v souladu s v˚ulí svého Otce. Ten-
tokrát farizeové napadli jeho uˇcedníky. Ježíš je odkázal ke Starému
zákonu a pˇripomnˇel jim nˇekolik skutk˚u, které Boží služebníci také
vykonali v sobotu.
Židovští uˇcitelé byli pyšní na svoji znalost Písma, ale Spasitel jim
svou odpovˇedí vytkl jeho neznalost. ˇRekl: “Neˇcetli jste, co udˇelal
David, když mˇel hlad on i ti, kdo byli s ním? Jak vešel do domu
Božího a vzal posvátné chleby, jedl je. . . A to byly chleby, které
nesmí jíst nikdo, jen knˇeží.” “Sobota je uˇcinˇena pro ˇclovˇeka, a ne
ˇclovˇek pro sobotu.” “A neˇcetli jste v Zákonˇe, že knˇeží službou v
chrámˇe porušují sobotu, a pˇresto jsou bez viny? Pravím vám, že zde
je víc než chrám.” “Syn ˇclovˇeka je pánem i nad sobotou.”
Lukáš
6,3.4
;
Marek 2,27
;
Matouš 12,5.6
;
Marek 2,28
.
Pokud bylo správné, že David zahnal sv˚uj hlad tím, že jedl chléb
urˇcený pro svatou službu, pak bylo v poˇrádku i to, že si uˇcedníci ve
svatý sobotní den utrhli obilné klasy, aby se nasytili. Knˇeží vykoná-
vali v sobotu v chrámu mnohem víc práce než v jiné dny. Kdyby byli
totéž dˇelali ve svˇetském zamˇestnání, byl by to hˇrích; oni však svou
prací sloužili Bohu. Vykonávali obˇrady, které ukazovaly na Kristovu
vykupitelskou moc, a jejich ˇcinnost byla v souladu s cílem soboty.
Nyní však pˇrišel sám Kristus. Uˇcedníci se jako jeho spolupracovníci
zapojili do Boží služby a vše, co bylo tˇreba vykonat v zájmu Božího
díla, se mohlo konat i v sobotu.
Kristus chtˇel pouˇcit své uˇcedníky i své nepˇrátele o tom, že služba
Bohu je vždy na prvním místˇe. Cílem Božího díla ve svˇetˇe je vykou-
pení ˇclovˇeka a vše, co se v zájmu tohoto díla musí udˇelat v sobotu,
je v souladu s pˇrikázáním o sobotˇe. Své vysvˇetlení Ježíš ukonˇcil
tím, že se prohlásil svrchovaným “pánem nad sobotou” — pánem
nad všemi spornými otázkami a nad celým zákonem. Vˇeˇcný soudce
[179]
zprostil uˇcedníky viny. Odvolal se právˇe na ta ustanovení, z jejichž
pˇrestupování byli obvinˇeni.
