Zázraˇcná uzdravení
207
m˚uže hˇríšníkovi pomoci. Vidˇel, že s každým pokusem dostat se do
jeho blízkosti, víra postiženého sílila.
Spasitelova slova: “Tvé hˇríchy jsou ti odpuštˇeny” znˇela nemoc-
nému jako hudba
Lukáš 5,20
.
Jeho zoufalství se rozplynulo, z tváˇre
mu zaˇcal vyzaˇrovat pokoj, který po odpuštˇení hˇrích˚u zavládl v celé
jeho duši. Tˇelo už ho nebolí a celá jeho bytost se mˇení. Bezmocný
ochrnutý muž je uzdraven! Provinilému hˇríšníkovi bylo odpuštˇeno!
Vírou pˇrijal Ježíšova slova jako dar nového života. Nežádal už
nic jiného, jen tiše a spokojenˇe ležel. Byl tak št’astný, že ani nemohl
mluvit. Z jeho tváˇre vyzaˇrovalo nebeské svˇetlo a lidé, kteˇrí vše vidˇeli,
užasli.
Rabíni s napˇetím ˇcekali, jak se Ježíš zachová. Vzpomínali, jak je
nemocný muž žádal o pomoc, a oni jej odmítli, nedávali mu žádnou
[168]
nadˇeji a nemˇeli s ním soucit. Navíc ještˇe prohlásili, že jeho utrpení
je Božím trestem za hˇríšný život. To se jim nyní vybavilo v mysli,
když mˇeli nemocného pˇred sebou. Vidˇeli, s jakým zájmem lidé vše
sledují, a zaˇcali se bát, že ztratí sv˚uj vliv.
Neˇrekli si mezi sebou ani slovo, ale vymˇenili si pohledy, které
jasnˇe ˇríkaly, že tak už to dál nep˚ujde, že s tím musí skoncovat. Ježíš
prohlásil, že jsou ochrnutému odpuštˇeny hˇríchy. Farizeové pokládali
tato slova za rouhání a došli k závˇeru, že je mohou považovat za
hˇrích hodný trestu smrti. V duchu si ˇríkali: “Rouhá se! Kdo jiný
m˚uže odpouštˇet hˇríchy než B˚uh?”
Marek 2,7
.
Ježíš se na nˇe upˇrenˇe zadíval. Farizeové sklopili hlavy a ustoupili.
ˇRekl jim: “Jak to, že tak uvažujete? Je snadnˇejší ˇríci ochrnutému:
Odpouštˇejí se ti hˇríchy, anebo ˇríci: Vstaˇn, vezmi své lože a chod’?
Abyste však vˇedˇeli, že Syn ˇclovˇeka má moc na zemi odpouštˇet
hˇríchy — ˇrekne ochrnutému: ‘Pravím ti, vstaˇn, vezmi své lože a jdi
dom˚u!’”
Marek 2,9-11
.
Ochrnutý, kterého pˇrinesli na nosítkách, se bez nejmenších potíží
rychle postavil na nohy. V žilách mu proudila krev plná života. Do
všech ˇcástí jeho tˇela náhle vstoupila síla. Mrtvolnˇe bledá tváˇr získala
zdravou barvu. “On vstal, vzal hned své lože a vyšel pˇred oˇcima
všech, takže všichni žasli a chválili Boha: ‘Nˇeco takového jsme ještˇe
nikdy nevidˇeli.’”
Marek 2,12
.
Kristova láska je vskutku obdivuhodná — sklání se k hˇríšným
a trpícím lidem a uzdravuje je. B˚uh se trápí bolestmi nemocného
lidstva a utišuje je. Lidem se zjevila zázraˇcná moc. Mohou snad
