Nejvˇetší dar lidstvu
17
bytost. Svedl lidi, aby se pˇripojili k jeho vzpouˇre proti Bohu. Na
svˇet se snesla noc bídy a utrpení.
Falešné chápání Boha zahalilo zemi tmou. Bylo tˇreba zlomit
satanovu zrádnou moc, aby temným mrakem mohlo proniknout
svˇetlo a svˇet se mohl vrátit k Bohu. Toho nebylo možné dosáhnout
násilím. Násilí je v rozporu se zásadami Boží vlády. Pán B˚uh chce
pouze službu lásky a lásku nelze vynutit, získat silou ˇci mocí. Lásku
probouzí jen láska. Znát Boha znamená milovat ho. Bylo tˇreba jasnˇe
ukázat, že Boží povaha je pravým opakem povahy satanovy. To
mohla udˇelat jen jediná bytost v celém vesmíru. Boží lásku mohl
zjevit jen ten, kdo ji poznal v celém jejím rozsahu. Po temné noci
muselo svˇetu vzejít Slunce spravedlnosti “se zdravím na paprscích”.
Malachiáš 3,18
.
Plán našeho vykoupení nebyl dodateˇcným ˇrešením, které B˚uh
vymyslel až po Adamovˇe pádu. Byl zjevením “tajemství, které od
vˇeˇcných ˇcas˚u nebylo vysloveno”.
ˇRíman˚um 16,25
.
Odhalením zá-
sad, které jsou od vˇeˇcnosti podstatou Boží vlády. B˚uh i Kristus od
[11]
poˇcátku vˇedˇeli, že satan odpadne a svede ˇclovˇeka k hˇríchu. Existence
hˇríchu nebyla Božím zámˇerem. B˚uh ji však pˇredvídal a pˇripravil
plán, jak jí ˇcelit. Miloval svˇet natolik, že zaslíbil dát svého jediného
Syna, “aby žádný, kdo v nˇeho vˇeˇrí, nezahynul, ale mˇel život vˇeˇcný”.
Jan 3,16
.
Lucifer ˇrekl: “Vyvýším sv˚uj tr ˚un nad Boží hvˇezdy. . . , s Nejvyš-
ším se budu mˇeˇrit.”
Izajáš 14,13.14
.
Kristus však “zp˚usobem bytí byl
roven Bohu, a pˇrece na své rovnosti nelpˇel, nýbrž sám sebe zmaˇril,
vzal na sebe zp˚usob služebníka, stal se jedním z lidí”.
Filipským
2,6.7
.
Kristus se obˇetoval dobrovolnˇe. Mohl z˚ustat u Otce. Mohl si dál
žít v nebeské slávˇe a tˇešit se z úcty andˇel ˚u. Rozhodl se však, že vrátí
vládu zpˇet do Otcových rukou a sestoupí z vesmírného tr˚unu, aby
pˇrinesl svˇetlo a život lidem, kteˇrí umírají ve tmˇe.
Témˇeˇr pˇred dvˇema tisíci lety zaznˇela z nebeského Božího tr ˚unu
tajemná slova: “Obˇeti ani dary jsi nechtˇel, ale dal jsi mi tˇelo. . . Zde
jsem, abych konal, Bože, tvou v˚uli, jak je o mnˇe v tvé knize psáno.”.
Žid˚um 10,5-7
.
Tato slova odhalují naplnˇení Božího zámˇeru, který byl
od vˇeˇcnosti tajemstvím. Kristus se chystal navštívit náš svˇet v lidské
podobˇe. ˇRekl: “Dal jsi mi tˇelo.” Kdyby pˇrišel v slávˇe, kterou mˇel u
Otce pˇred stvoˇrením svˇeta, nesnesli bychom svˇetlo jeho pˇrítomnosti.