18
Touha vˇek˚u
Jeho sláva byla zahalena, abychom na nˇeho mohli hledˇet, a nemuseli
zahynout. Jeho božství bylo pˇrikryto lidstvím — neviditelná sláva
ve viditelném lidském tˇele.
Velkolepý Boží plán byl naznaˇcen r˚uznými pˇredobrazy a sym-
boly. Hoˇrící keˇr, ve kterém se Kristus zjevil Mojžíšovi, ukazoval
na Boha. Symbolem, který mˇel pˇredstavovat božství, byl obyˇcejný,
zdánlivˇe nezajímavý keˇr. Skrze nˇej se projevil nekoneˇcný B˚uh. Mi-
losrdný B˚uh zakryl svou slávu zcela bˇežnou rostlinou, aby na nˇeho
Mojžíš mohl pohlédnout, a pˇritom z˚ustat naživu. Podobnˇe jednal
B˚uh s Izraelem. Ve dne jim žehnal a zjevoval svoji v˚uli v oblakovém
a v noci v ohnivém sloupu. Pán B˚uh skrýval svoji slávu a zahaloval
svoji vznešenost, aby na nˇeho mohly pohlédnout slabé oˇci smrtel-
ník˚u. Proto mˇel Kristus pˇrijít “v tˇele naší poníženosti”, “v podobˇe
ˇclovˇeka”.
Filipským 3,21
;
2,7
.
Podle lidských mˇeˇrítek nebyl tak
krásný, aby po nˇem všichni toužili, a pˇrece byl vtˇeleným Bohem,
svˇetlem nebe i zemˇe. Skrýval svoji slávu, velikost a vznešenost, aby
se mohl pˇriblížit trpícím a pokoušeným lidem.
B˚uh prostˇrednictvím Mojžíše naˇrídil Izraeli: “At’ mi udˇelají sva-
tyni a já budu bydlit uprostˇred nich” (
2.
Mojžíšova 25,8
)
a skuteˇcnˇe
také ve svatyni uprostˇred svého lidu pˇrebýval. Symbol jeho pˇrí-
tomnosti byl s nimi po celou dobu namáhavého putování pouští. I
Kristus si zˇrídil svoji svatyni mezi lidmi. Postavil si sv˚uj stan vedle
našeho, aby mohl pˇrebývat mezi námi a seznamovat nás se svou
božskou povahou a životem. “A Slovo se stalo tˇelem a pˇrebývalo
mezi námi.
[12]
Spatˇrili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn,
plný milosti a pravdy.”
Jan 1,14
.
Díky tomu, že Ježíš pˇrišel mezi nás, víme, že B˚uh zná naše
trápení a bolesti, rozumí nám a cítí s námi. Každý se m˚uže pˇresvˇedˇcit,
že Stvoˇritel je pˇrítelem hˇríšník˚u. V každém pouˇcení, zaslíbení, v
každém skutku lásky, v každém projevu Boží povahy ve Spasitelovˇe
pozemském životˇe m˚užeme vidˇet “Boha s námi”.
Satan pˇredstavuje Boží zákon lásky jako zákon sobectví. Tvrdí,
že ˇclovˇek nem˚uže Božím pˇrikázáním dostát. Z pádu Adama a Evy i
ze vší bídy, kterou s sebou pˇrinesl, obvi ˇnuje Stvoˇritele. Svádí lidi k
tomu, aby v Bohu vidˇeli p˚uvodce hˇríchu, utrpení a smrti. Ježíš mˇel
tuto lež odhalit. Mˇel nám být pˇríkladem poslušnosti. Proto se stal
