180
Touha vˇek˚u
zdeptané na svobodu,
abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.’
Pak zavˇrel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oˇci všech v sy-
nagoze byly na nˇej upˇreny. . . Všichni mu pˇrisvˇedˇcovali a divili se
slov˚um milosti, vycházejícím z jeho úst.”
Lukáš 4,18-22
.
Ježíš stál pˇred lidem jako živý vykladaˇc proroctví, které se vzta-
hovalo na nˇeho samého. Když vysvˇetloval pˇreˇctená slova, mluvil o
[147]
Mesiáši jako o tom, kdo osvobozuje utlaˇcované a zajaté, uzdravuje
nemocné, vrací zrak slepým a zjevuje svˇetu svˇetlo pravdy. Zp˚usob,
jakým mluvil, a dalekosáhlý význam jeho slov zap˚usobily na poslu-
chaˇce takovou silou, jakou nikdy pˇredtím nepocítili. Pˇríliv božské
moci strhl všechny pˇrehrady a stejnˇe jako kdysi Mojžíš i oni spat-
ˇrili Neviditelného. Pod vlivem Ducha svatého nadšenˇe odpovídali
“
amen” a chválili Boha.
Když však Ježíš prohlásil: “Dnes se splnilo toto Písmo, které jste
právˇe slyšeli” (
Lukáš 4,21
),
byli najednou nuceni pˇremýšlet o sobˇe i
o tom, co ˇrekl. Hovoˇril o nich, Izraelcích, potomcích Abrahamových,
jako o zajatcích. Oslovil je jako vˇeznˇe, kteˇrí mají být osvobozeni
z moci zla; jako kdyby byli ve tmˇe a potˇrebovali svˇetlo pravdy.
Dotkl se jejich pýchy a vzbudil v nich strach. Naznaˇcil, že dílo, které
pro nˇe pˇrišel vykonat, bude úplnˇe jiné, než si pˇredstavovali. Jejich
skutky by se mohly dostat do pˇríliš jasného svˇetla. Obˇrady sice
vykonávali pˇresnˇe podle pˇredpis˚u, pˇresto se však jeho zkoumavého
a pronikavého pohledu báli.
“
Kdo vlastnˇe je ten Ježíš?” ptali se. Muž, který si pˇrivlastnil
slávu Mesiáše, byl synem tesaˇre a pracoval v dílnˇe se svým otcem
Josefem. Vídali ho, jak se trmácí po stráních, znali jeho bratry a
sestry a vˇedˇeli, jak žije a co dˇelá. Vyr˚ustal mezi nimi od dˇetství až
do dospˇelosti. Celý život byl bezúhonný, pˇresto však nechtˇeli vˇeˇrit,
že je oním Zaslíbeným.
Mezi jeho uˇcením o novém království a tím, co znali od starších,
byl propastný rozdíl. Ježíš se ani slovem nezmínil o tom, že by je
vysvobodil z podruˇcí ˇRíman˚u. Slyšeli o jeho zázracích a doufali,
že použije své moci v jejich prospˇech. Ježíš však nic takového ani
nenaznaˇcil.
Zaˇcali pochybovat. Jejich srdce, která se na chvíli obmˇekˇcila, se
nyní ještˇe více zatvrdila. Satan se rozhodl, že zaslepené oˇci v ten
