Uvˇeznˇení a smrt Jana Kˇrtitele
173
nenacházel pokoj. Pˇri výkonu státnických povinností a pˇred lidmi,
kteˇrí mu vzdávali pocty, se tváˇril d˚ustojnˇe a usmíval se, jeho nitro
však svíral strach a obavy z prokletí.
Na Heroda silnˇe zap˚usobila Janova slova o tom, že pˇred Bohem
nelze nic skrýt. Vˇeˇril, že B˚uh je všudypˇrítomný a že tedy byl i svˇed-
kem zábavy v hodovní síni a slyšel rozkaz k popravˇe Jana Kˇrtitele,
vidˇel jásot Herodiady i urážky, jimiž zahrnula hlavu muže, který
ji napomínal. Prorokova slova, která Herodes dˇríve slýchal, nyní
promlouvala k jeho svˇedomí srozumitelnˇeji než kázání na poušti.
Když se Herodes doslechl o Kristových ˇcinech, byl velmi znepo-
kojen. Domníval se, že B˚uh vzkˇrísil Jana z mrtvých a vyslal jej s ještˇe
vˇetší mocí soudit hˇrích. Neustále se bál, že se Jan bude chtít za svou
smrt pomstít a že na nˇeho i na celý jeho d˚um dopadne soud. Sklí-
zel ovoce svého hˇríšného života pˇresnˇe podle Hospodinova slova:
“
Hospodin ti. . . dá chvˇející se srdce, pohaslé oˇci a zoufalou duši.
Tv˚uj život bude viset na vlásku, v noci i ve dne se budeš chvˇet stra-
chem a nebudeš jist svým životem. Ráno budeš ˇríkat: ‘Kéž by byl
veˇcer!’ a veˇcer budeš ˇríkat: ‘Kéž by bylo ráno!’ pro strach svého
srdce, kterým se budeš chvˇet, a pro podívanou, na kterou se budeš
muset dívat.”
5.
Mojžíšova 28,65-67
.
Pro hˇríšníka jsou žalobcem
jeho vlastní myšlenky a není nic horšího než výˇcitky provinilého
svˇedomí, které ˇclovˇeka trápí dnem i nocí a nedopˇrávají mu pokoje.
Jeho údˇel
Údˇel Jana Kˇrtitele je pro mnoho lidí velkým tajemstvím. Ptají se,
proˇc musel strádat ve vˇezení a nakonec zemˇrít. Lidský rozum není
schopen toto tajemství pochopit, ale uvˇedomíme-li si, že Jan mˇel
úˇcast na Kristových utrpeních, nem˚uže tato skuteˇcnost naší d˚uvˇerou
v Boha nikdy otˇrást. Všichni Kristovi následovníci budou mít na
hlavˇe korunu obˇeti. Budou trpˇet nepochopením ze strany sobeckých
[141]
lidí a stanou se terˇcem nejprudších satanových útok˚u. Vždyt’ satan
zˇrídil své království právˇe proto, aby potlaˇcil obˇetavost, a kdykoli se
nˇekde projeví, bojuje proti ní ze všech sil.
Jan˚uv život se v dˇetství, mládí i v dospˇelosti vyznaˇcoval neo-
byˇcejnou stálostí a mravní silou. Když na poušti zaznˇel jeho hlas:
“
Pˇripravte cestu Pánˇe, vyrovnejte mu stezky!” (
Matouš 3,3
),
zaˇcal
mít satan strach o své království. Podstata hˇríchu byla odhalena
