160
Touha vˇek˚u
Když se Mojžíš chystal postavit svatyni jako Boží pˇríbytek,
pˇrikázal mu Hospodin, aby vše uˇcinil podle vzoru, který mu zjevil na
hoˇre. Mojžíš byl velmi horlivý pro Boží dílo. Mˇel k ruce nejnadanˇejší
a nejzruˇcnˇejší muže, kteˇrí pracovali podle jeho pokyn˚u. Pˇresto nemˇel
nechat udˇelat nic, co mu nebylo ukázáno. Všechno — každý zvonek,
granátové jablko, každá ozdoba, tˇrásnˇe ˇci opona — muselo být podle
Božího vzoru. B˚uh povolal Mojžíše na horu a ukázal mu nebeské
vˇeci. Zahalil jej svou slávou, aby mohl pohlédnout na vzor, podle
nˇehož mˇel vše zhotovit. B˚uh si pˇrál, aby mu Izrael pˇripravil pˇríbytek,
a pˇri vydání zákona na hoˇre Sínaj mu zjevil i svoji pˇredstavu o
[130]
dokonalém charakteru. Když Pán procházel kolem Mojžíše, volal:
“
Hospodin, Hospodin! B˚uh plný slitování a milostivý, shovívavý,
nejvýš milosrdný a vˇerný, který osvˇedˇcuje milosrdenství tisíc˚um
pokolení, který odpouští vinu, pˇrestoupení a hˇrích.”
2.
Mojžíšova
34,6.7
.
Izraelci si však zvolili svou vlastní cestu. Nestavˇeli podle zjeve-
ného vzoru. Kristus, pravý chrám, ve kterém pˇrebýval B˚uh, budoval
sv˚uj pozemský život ve všech maliˇckostech podle Božího ideálu.
ˇRekl: “Plnit, Bože m˚uj, tvou v˚uli je mým pˇráním, tv˚uj zákon mám ve
svém nitru.”
Žalm 40,9
.
I my máme budovat sv˚uj charakter tak, aby
byl “duchovním pˇríbytkem Božím”.
Efezským 2,22
.
Máme “udˇelat
vše podle vzoru”, “vždyt’ i Kristus trpˇel” za nás a “zanechal nám tak
pˇríklad, abychom šli v jeho šlépˇejích”
Žid˚um 8,5
;
1.
Petr ˚uv 2,21
.
Kristus nás uˇcí, abychom vidˇeli sami sebe v nerozluˇcném spojení
s nebeským Otcem. V každé situaci jsme zcela závislí na Bohu. On
má celý náš život ve svých rukou. Svˇeˇril nám úkol a vybavil nás
potˇrebnými schopnostmi i prostˇredky. Pokud se budeme podˇrizovat
jeho v˚uli a spoléhat na jeho sílu a moudrost, bude nás chránit a práce
na jeho velkolepém díle se nám bude daˇrit. ˇClovˇek, který spoléhá na
svoji vlastní moudrost a sílu, se však od Boha vzdaluje. Nespolupra-
cuje s Kristem, ale napl ˇnuje zámˇer nepˇrítele Boha i ˇclovˇeka.
Spasitel dále ˇrekl: “Co ˇciní Otec, stejnˇe ˇciní i jeho Syn. . . Jako
Otec mrtvé kˇrísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu
ty, které chce.”
Jan 5,19-21
.
Saduceové nevˇeˇrili ve vzkˇríšení tˇela,
ale Ježíš jim ˇrekl, že právˇe vzkˇríšení mrtvých je jedním z nejvˇetších
ˇcin˚u jeho Otce a že on sám má k nˇemu moc. “Pˇrichází hodina, ano,
už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteˇrí uslyší, budou žít.”
Jan 5,25
.
Farizeové vˇeˇrili ve vzkˇríšení mrtvých. Kristus je ujistil, že
