158
Touha vˇek˚u
Bohu a on v nich uskuteˇcˇnuje plány, které s lidstvem má. Kdyby
byl židovský výklad zákona správný, mýlil by se Hospodin, který
dává život a udržuje všechno živé od chvíle, kdy položil základy
zemˇe. B˚uh, který oznaˇcil své dílo za dobré a sobotu ustanovil na
památku dokonání svého díla, by musel pˇrerušit své p˚usobení a
zastavit nepˇretržitý bˇeh vesmíru.
Mˇel by snad B˚uh zakázat slunci v sobotu svítit, zahˇrívat zemi
a vyživovat rostlinstvo? Mˇel by se snad v tento svatý den zastavit
pohyb všech vesmírných svˇet ˚u? Mˇel by Hospodin pˇrikázat vodám,
aby pˇrestaly zavlažovat pole a lesy, a moˇrským vlnám, aby zastavily
pˇríliv a odliv? Mˇelo by obilí v sobotu pˇrestat r ˚ust, zrající hrozny zrát
a stromy puˇcet a kvést?
Kdyby tomu tak bylo, pˇrišli by lidé o plody zemˇe a o požehnání,
která potˇrebují k životu. Bˇeh pˇrírody se nesmí zastavit. B˚uh nem˚uže
pˇrestat pracovat ani na chvíli, jinak by ˇclovˇek zeslábl a zemˇrel.
I ˇclovˇek má v sobotu své povinnosti. Musí se postarat o základní
životní potˇreby, zabezpeˇcit nemocné, pomáhat chudým. Ten, kdo v
sobotu pˇrehlíží potˇreby trpících, není bez viny. Boží den odpoˇcinku
byl stvoˇren pro ˇclovˇeka a skutky milosrdenství k nˇemu patˇrí. B˚uh
nechce, aby jeho stvoˇrení, byt’ jen jednu hodinu, trpˇelo, pokud je
možné mu v sobotu nebo v kterýkoli jiný den pomoci.
V sobotu jsou na Boha kladeny dokonce ještˇe vˇetší nároky než v
jiné dny. Boží lid upouští od svých každodenních ˇcinností a vˇenuje
se rozjímání a bohoslužbˇe. Vysílá k Bohu více proseb než jindy.
Žádá od Hospodina vˇetší pozornost. Prosí jej o zvláštní požehnání.
B˚uh neˇceká, až skonˇcí sobota, aby mohl splnit prosby vˇeˇrících. V
nebesích ˇcinnost nikdy neustává a lidé by také nikdy nemˇeli pˇrestat
konat dobro.
Sobota nemá být dnem neužiteˇcného zahálení. Zákon zapovídá
vykonávat v den Pánˇe svˇetskou práci. ˇCinnost, kterou si ˇclovˇek
vydˇelává na živobytí, musí v sobotu ustat, stejnˇe jako úˇcast na svˇet-
ských zábavách a práce spojená se ziskem. B˚uh ukonˇcil v sobotu
své stvoˇritelské dílo, odpoˇcinul a požehnal ji.
[129]
Stejnˇe tak i ˇclovˇek by mˇel v sobotu zanechat každodenní zamˇestnání
a vˇenovat ˇcas zdravému odpoˇcinku, bohoslužbˇe a dobrým skutk˚um.
Kristovo uzdravení nemocného bylo v naprostém souladu se záko-
nem. V niˇcem sobotu nenarušovalo.
