156
Touha vˇek˚u
Uzdravený mˇel velikou radost, že vidí svého Zachránce. Nevˇedˇel,
že farizeové Ježíše nenávidí, a ˇrekl jim, že to je ten, který jej uzdravil.
“
A proto Židé zaˇcali Ježíše pronásledovat, že takové vˇeci dˇelal v
sobotu.”
Jan 5,16
.
Pˇred veleradou
Pˇredvedli jej pˇred veleradu a obvinili. Ježíš se mˇel zodpovídat z
pˇrestupování soboty. Kdyby Židé tehdy byli svobodným národem,
bylo by jim takové obvinˇení staˇcilo k dosažení jejich cíle — byli
by jej odsoudili k smrti. Nadvláda ˇRíma jim v tom bránila. Nesmˇeli
vynášet rozsudek smrti a jejich obvinˇení Krista by pˇred ˇrímským
soudem neobstálo. Doufali však, že se jim podaˇrí obvinit ho ještˇe z
dalších vˇecí. Pˇres veškeré úsilí farize˚u maˇrit jeho dílo, mˇel Kristus
[127]
dokonce i v Jeruzalémˇe vˇetší vliv na lid než oni. Zástupy už neza-
jímaly ˇreˇci rabín˚u, ale pozornˇe naslouchaly Ježíšovu uˇcení. Jeho
slov˚um rozumˇely, hˇrála je u srdce a utˇešovala. Hovoˇril o Bohu ne
jako o pomstychtivém soudci, ale jako o láskyplném otci. Boží obraz
se odrážel v jeho životˇe a lidé jej mohli poznávat. Jeho slova byla
balzámem na jejich ranˇenou duši. Milosrdnými skutky i slovy lámal
zotroˇcující moc starých tradic a lidských pˇredpis˚u a pˇredstavoval
Boží lásku v její nevyˇcerpatelné plnosti.
V jednom z nejstarších proroctví se o Kristu píše: “Juda ni-
kdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud
nepˇrijde ten, který z nˇeho vzejde; toho budou poslouchat lidská po-
kolení.”
1.
Mojžíšova 49,10
.
Lid chodil za Kristem. Souhlasili s ním
a jeho uˇcení o lásce a dobrotˇe pˇrijímali radˇeji než strnulé obˇrady,
jež vyžadovali knˇeží. Kdyby mu knˇeží a rabíni nebyli stáli v cestˇe,
mohlo jeho uˇcení pˇrinést takovou nápravu, jakou svˇet ještˇe neza-
žil. Židovští pˇredstavitelé si však chtˇeli udržet svoji moc, a proto
se rozhodli Ježíš˚uv vliv zlomit. Jeho pˇredvedení pˇred veleradu a
veˇrejné odsouzení jeho uˇcení jim v tom mˇely pomoci. Lidé totiž
stále ještˇe chovali k náboženským v˚udc˚um velikou úctu. Kdo by se
byl odvážil odmítnout rabínské požadavky nebo se pokusil ulehˇcit
bˇremeno, které na lid naložili, byl by obvinˇen nejen z rouhání, ale i
z velezrady. Rabíni doufali, že právˇe v tomto ohledu se jim podaˇrí
vzbudit ned˚uvˇeru v˚uˇci Kristu. ˇRíkali o nˇem, že usiluje o zrušení
