146
Touha vˇek˚u
sklizeˇn jeho setby.
Pˇri rozhovoru se ženou u studny zasel Ježíš semeno, které pˇri-
neslo okamžitou úrodu. Samaˇrané k nˇemu pˇrišli, naslouchali mu a
uvˇeˇrili v nˇeho. Shromáždili se kolem nˇeho, vyptávali se na mnoho
vˇecí, kterým nerozumˇeli, a dychtivˇe pˇrijímali jeho vysvˇetlení. Zaˇcí-
nalo jim svítat. Byli jako lidé, kteˇrí v úplné tmˇe objeví paprsek svˇetla
a drží se ho, dokud se nevyjasní. Krátká rozmluva jim však nestaˇcila.
Chtˇeli se dozvˇedˇet víc a také si pˇráli, aby si toho podivuhodného
uˇcitele poslechli i jejich pˇrátelé. Pozvali Ježíše do svého mˇesta a
prosili ho, aby u nich z˚ustal. Ježíš se zdržel v Samaˇrí dva dny a
uvˇeˇrilo v nˇeho mnoho dalších lidí.
Farizeové opovrhovali Ježíšovou prostotou. Pˇrehlíželi jeho zá-
zraky a žádali, aby jim dokázal, že je Synem Božím. Samaˇrané po
nˇem žádné znamení nechtˇeli. Ježíš mezi nimi nevykonal ani jediný
zázrak kromˇe toho, že ženˇe u studny zjevil tajemství jejího života.
Pˇresto jej mnozí pˇrijali. Celí rozradostnˇení ˇrekli ženˇe: “Ted’ už vˇe-
ˇríme ne proto, cos nám ty o nˇem ˇrekla; sami jsme ho slyšeli a víme,
že toto je opravdu Spasitel svˇeta.”
Jan 4,42
.
Samaˇrané vˇeˇrili, že Mesiáš pˇrijde nejen jako Vykupitel Žid˚u, ale
celého svˇeta. Duch svatý ho prostˇrednictvím Mojžíše pˇredstavil jako
proroka, kterého poslal B˚uh. Jákob prohlásil, že se k Mesiáši shro-
máždí národy. Abraham pˇredpovˇedˇel, že v nˇem budou požehnány
všechny národy zemˇe. Na tˇechto výrocích Písma svatého zakládali
Samaˇrané svoji víru v Mesiáše. Skuteˇcnost, že Židé špatnˇe vyklá-
dali pozdˇejší proroky a prvnímu Kristovu pˇríchodu pˇripisovali slávu
jeho druhého pˇríchodu, zp˚usobila, že Samaˇrané uznávali jen knihy
Mojžíšovy a ostatní posvátné spisy pˇrehlíželi. Když však Spasitel ne-
správné výklady vyvrátil, mnozí pˇrijali pozdˇejší proroctví i Kristova
slova o Božím království.
Ježíš boˇrí hranice
Ježíš zaˇcal boˇrit zed’ mezi Židy a pohany a kázal spasení celému
svˇetu. Byl sice Žid, ale nedbal farizejských zvyk˚u svého národa a
otevˇrenˇe se stýkal se Samaˇrany. Navzdory židovským pˇredsudk˚um
pˇrijímal pohostinství opovrhovaného lidu. Spal pod jejich stˇrechami,
sedal u jejich stol ˚u a jedl jídlo, které pˇripravily jejich ruce. Uˇcil v
jejich ulicích a choval se k nim nanejvýš laskavˇe a zdvoˇrile.
