V chrámu
123
poznat svoji obdivuhodnou moc. Vˇedˇeli, že je jejich Spasitelem,
nebot’ uzdravil jejich tˇelo i duši.
[100]
Pozornˇe poslouchali kázání apoštol ˚u. Boží slovo pronikalo do jejich
srdcí a oni pochopili. Stali se nástroji Božího spasení a milosrden-
ství.
Dav, který prchl z chrámového nádvoˇrí, se pomalu zaˇcínal vracet.
Lidé se už ˇcásteˇcnˇe vzpamatovali z paniky, která se jich zmocnila,
ale byla na nich vidˇet nesmˇelost a opatrnost. Udivenˇe hledˇeli na
Ježíšovy skutky a uvˇeˇrili, že se na nˇem naplnila mesiášská proroctví.
Hˇrích znesvˇecení chrámu z˚ustával pˇredevším na knˇežích. Jejich
vinou se nádvoˇrí promˇenilo v tržištˇe. Ve srovnání s nimi byl lid bez
viny. Ježíšova božská moc na lid velmi zap˚usobila, ale vliv knˇeží
a pˇredních muž˚u byl silnˇejší. Kristovo poslání pro nˇe bylo nˇeˇcím
úplnˇe novým a zaˇcali pochybovat, zda má právo zasahovat do toho,
co pˇredstavení chrámu povolili. Byli dotˇceni, protože se pˇrerušily
obchody, a potlaˇcovali v sobˇe p˚usobení Ducha svatého.
Pˇredevším knˇeží a pˇredstavení lidu mˇeli v Ježíši vidˇet Pomaza-
ného Božího. Právˇe oni mˇeli v rukou posvátné spisy, v nichž bylo
popsáno jeho poslání, a vˇedˇeli, že pˇri oˇcištˇení chrámu se projevila
moc vyšší než lidská. Ježíše sice nenávidˇeli, ale nemohli se zbavit
pˇresvˇedˇcení, že je prorokem, kterého B˚uh poslal, aby vrátil chrámu
jeho svatost. Báli se, a proto se ho uctivˇe zeptali: “Jakým znamením
nám prokážeš, že to smíš ˇcinit?”
Jan 2,18
.
Ježíšovo znamení
Ježíš už jim ukázal znamení. Pronikl do jejich srdcí a vykonal
pˇred nimi skutky, které mˇel konat Mesiáš. Tehdy jim dal pˇresvˇedˇcivý
d˚ukaz o své povaze. Když však žádali znamení, odpovˇedˇel jim po-
dobenstvím. Ukázal jim, že ví o jejich zášti a vidí, kam až je zavede.
ˇRekl: “Zboˇrte tento chrám, a ve tˇrech dnech jej postavím.”
Jan 2,19
.
V tˇechto slovech se skrýval dvojí smysl. Ježíš mluvil nejen o
zniˇcení židovského chrámu a bohoslužby, ale i o své vlastní smrti
—
o zniˇcení chrámu svého tˇela. Na to už se Židé pˇripravovali. Když
se knˇeží a pˇrední muži vrátili do chrámu, mˇeli v úmyslu Ježíše zabít,
a zbavit se tak nepohodlného výtržníka. Když jim jejich zámˇer pˇred-
nesl, nerozumˇeli mu. Vztáhli jeho slova jen na jeruzalémský chrám
a rozhoˇrˇcenˇe zvolali: “ ˇCtyˇricet šest let byl tento chrám budován, a ty
