Page 124 - Touha věků (2000)

120
Touha vˇek˚u
nyní knˇeží a pˇrední muži pˇrestupují — se s ozvˇenou nese chrámem:
Pryˇc s tím odtud! Nedˇelejte z domu mého Otce tržištˇe!”
Jan 2,16
.
Pomalu sestupuje ze schod˚u a zvedá d˚utky z provaz˚u, které našel
u vchodu do posvátných prostor. Pˇrikazuje obchodník˚um, aby opus-
tili chrámové nádvoˇrí. S nebývalou horlivostí a pˇrísností pˇrevrací
stoly penˇezomˇenc˚u. Mince padají a hlasitˇe cinkají o mramorovou
dlažbu. Nikdo se neodvažuje pochybovat o jeho moci. Nikdo si
nedovolí sbírat své nepoctivé peníze. Ježíš nikoho neudeˇril, ale oby-
ˇcejné d˚utky v jeho ruce p˚usobí na lidi stejnˇe hrozivˇe jako ohnivý
meˇc. Chrámoví úˇredníci, vypoˇcítaví knˇeží, dohazovaˇci a obchodníci
s dobytkem utíkají pryˇc i se svými ovcemi a voly, jen aby unikli
jeho soudu.
Davu se zmocˇnuje panika, všichni cítí, že je zastínilo božství.
Z vybledlých rt ˚u se ozývají zdˇešené výkˇriky. Dokonce i uˇcedníci
se chvˇejí. Naplnila je posvátná bázeˇn, protože Ježíš mluvil a jednal
úplnˇe jinak, než byli zvyklí. Vzpomnˇeli si, že je o nˇem psáno: “Hor-
livost o tv˚uj d˚um mˇe strávila.”
Žalm 69,10
.
Za chvíli je hluˇcný dav i
se svým zbožím z chrámu pryˇc. Hˇríšné obchodování na nádvoˇrích
ustalo a zmatek vystˇrídalo hluboké a posvátné ticho. Boží pˇrítom-
nost, která kdysi posvˇetila horu, posvˇetila nyní i chrám vybudovaný
k Boží poctˇe.
Význam Ježíšova ˇcinu
Vyˇcištˇením chrámu Ježíš vyhlásil své mesiášské poslání a zahájil
svoji ˇcinnost. Chrám postavený jako pˇríbytek pro Boží pˇrítomnost,
mˇel být názorným pˇríkladem pro Izrael i pro celý svˇet. B˚uh si od
vˇeˇcnosti pˇrál, aby každá stvoˇrená bytost, od záˇrícího svatého sera-
fína až po ˇclovˇeka, byla chrámem Stvoˇritelova pˇrebývání. ˇClovˇek
však zhˇrešil a lidstvo pˇrestalo být Božím chrámem. Lidské srdce
[98]
zneˇcištˇené a otupené hˇríchem už nezjevovalo Boží slávu. Vtˇelením
Božího Syna se však nebeský zámˇer naplnil. B˚uh pˇrebývá v lidstvu
a jeho spásnou milostí se lidské srdce opˇet stává jeho chrámem. B˚uh
chtˇel, aby byl jeruzalémský chrám trvalým svˇedectvím o vzneše-
nosti poslání, jež nabízí každému ˇclovˇeku. Židé však nepochopili
význam stavby, na kterou byli pyšní. Nežili tak, aby v nich mohl
pˇrebývat Boží Duch. Nádvoˇrí jeruzalémského chrámu, plná vˇravy ne-
poctivého obchodování, byla vˇerným obrazem srdce znesvˇeceného