114
Touha vˇek˚u
Vždy se snažil povznést jejich mysl od všedních záležitostí k vˇecem
duchovním a vˇeˇcným. Ani v nejmenším neschvaloval nevázaný život
a v jeho chování nebyl ani náznak svˇetské lehkomyslnosti. Pˇresto
[93]
však mˇel rád pˇríležitosti, pˇri kterých lidé prožívali niˇcím neposk-
vrnˇenou radost, a svou pˇrítomností posvˇecoval jejich spoleˇcenství.
Židovská svatba byla velmi p˚usobivou událostí a její radostné ve-
selí se Synu ˇclovˇeka neprotivilo. Svou úˇcastí na této slavnosti Ježíš
potvrdil, že manželství je Božím zˇrízením.
Jak ve Starém, tak i v Novém zákonˇe je manželství symbolem
posvátného svazku lásky mezi Kristem a jeho lidem. Veselá nálada,
která na svatbˇe panovala, vyvolávala v Ježíšovi pˇredstavy radosti,
která zavládne v den, kdy pˇrivede svou nevˇestu do otcovského domu
a vykoupení zasednou se svým Vykupitelem ke svatební veˇceˇri
Beránka. ˇRíká: “Jako se ženich veselí z nevˇesty, tak se tv˚uj B˚uh bude
veselit z tebe.” “Už nikdy o tobˇe neˇreknou: ‘Opuštˇená’. . . Budou
tˇe nazývat: ‘Oblíbená’. . . , protože si tˇe Hospodin oblíbil.”
Izajáš
62,5.4
. “
Raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opˇet nad tebou jásá
a plesá.”
Sofonjáš 3,17
.
Když apoštol Jan ve vidˇení spatˇril nebeské
vˇeci, napsal: “A slyšel jsem zpˇev jakoby ohromného zástupu, jako
hukot množství vod a jako dunˇení hromu: ‘Halelujah, ujal se vlády
Pán B˚uh náš všemohoucí. Radujme se a jásejme a vzdejme mu
chválu; pˇrišel den svatby Beránkovy, jeho chot’ se pˇripravila.’ Blaze
tˇem, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu.”
Zjevení 19,6.7.9
.
Ježíš vidˇel v každém ˇclovˇeku bytost, kterou je tˇreba pozvat do
nebeského království. Získával si srdce lidí tím, že chodil mezi nˇe
a vždy chtˇel jen jejich dobro. Vyhledával je na ulicích, v domech,
na lodích, v synagogách, na bˇrezích jezera i na svatbˇe. Setkával se s
nimi pˇri jejich každodenní práci a zajímal se o jejich bˇežné starosti.
Pˇricházel se svým uˇcením do jejich pˇríbytk˚u a celé rodiny mohly ve
svých domovech pocítit vliv jeho božské pˇrítomnosti. Pro každého
mˇel velké pochopení, a to mu pomáhalo získat jejich srdce. ˇCasto
se modlíval o samotˇe v horách. Pˇripravoval se tak na práci mezi
lidmi. Potom se vydával uzdravovat nemocné, uˇcit nevzdˇelané a
osvobozovat hˇríšné ze satanových pout.
