Na svatbˇe v Kánˇe
113
Zázraˇcné p ˚usobení a jeho význam
Svatebˇcané zaznamenali neobyˇcejnou kvalitu vína a svými do-
tazy nutili služebníky, aby jim vyprávˇeli o zázraku. Všichni byli
natolik pˇrekvapení, že na Ježíše, který zázrak vykonal, ani nepomys-
leli. Když jej zaˇcali hledat, zjistili, že už mezi nimi není. Odešel tiše,
[92]
aby to nezpozorovali ani jeho uˇcedníci.
Právˇe na nˇe se potom obrátila pozornost všech pˇrítomných. Po-
prvé mˇeli pˇríležitost vyznat svoji víru v Ježíše. Vyprávˇeli, co vidˇeli
a slyšeli u Jordánu, a v mnoha srdcích vzplála nadˇeje, že B˚uh poslal
svému lidu Vysvoboditele. Zpráva o zázraku se rozšíˇrila po celém
kraji a donesla se i do Jeruzaléma. Knˇeží a starší s novým zájmem
zkoumali proroctví, jež se vztahovala na Krist ˚uv pˇríchod. Chtˇeli
zjistit, jaké poslání má nový uˇcitel, který se tak nenápadnˇe objevil
mezi lidem.
Kristovo p˚usobení se výraznˇe lišilo od ˇcinnosti židovských star-
ších. Jejich úcta k tradicím a formalismus ubíjely veškerou svobodu
myšlení i jednání. Žili v neustálém strachu z poskvrnˇení. Ve snaze
vyhnout se všemu “neˇcistému” se stranili nejen pohan˚u, ale i velké
ˇcásti svého vlastního národa. Nestarali se o jeho potˇreby ani neusi-
lovali o jeho pˇrízeˇn. Stále jen lpˇeli na svých zásadách, a sami sobˇe
tak bránili v rozvoji myšlení a v rozhledu. Jejich pˇríklad svádˇel k
samolibosti a nesnášenlivosti ve všech spoleˇcenských vrstvách.
Ježíš zaˇcal své dílo obnovy projevem opravdového zájmu o ˇclo-
vˇeka. Dokázal, že Boží zákon je mu nade vše. Farize˚um vytýkal
jejich okázalou zbožnost a snažil se osvobodit lid od nesmyslných
pˇredpis˚u, kterými jej svazovali. Boˇril zdi mezi jednotlivými spo-
leˇcenskými vrstvami, aby je mohl spojit jako dˇeti jedné rodiny. K
tomu mˇela pˇrispˇet i jeho úˇcast na svatební hostinˇe.
B˚uh ukázal Janu Kˇrtiteli, že se má odebrat na poušt’. Chtˇel ho
ochránit pˇred vlivem knˇeží a rabín˚u a pˇripravit pro zvláštní poslání.
Jeho zp˚usob života a odlouˇcenost od svˇeta však nemˇely být pˇrí-
kladem k následování. Jan k tomu své posluchaˇce ani nevyzýval.
Nabádal je, aby ˇcinili pokání a projevovali vˇernost Bohu tam, kde k
tomu byli povoláni.
Ježíš odsuzoval požitkáˇrství ve všech jeho podobách. Byl však
velmi spoleˇcenský. Pˇrijímal pohostinství všech lidí bez rozdílu. Na-
vštˇevoval domy bohatých i chudých, vzdˇelaných i nevzdˇelaných.
