Na svatbˇe v Kánˇe
115
Osobní pˇríklad
Ježíš vychovával své uˇcedníky osobním pˇríkladem v životˇe i
v práci na svém díle. Když spolu sedˇeli na horském svahu ˇci na
bˇrehu jezera nebo když byli na cestách, uˇcil je a odhaloval jim
tajemství Božího království. Nedˇelal lidem kázání, jako se to dˇelá
dnes. Kdykoli se lidé otevˇreli Božímu poselství, ukazoval jim cestu
ke spasení. Nenaˇrizoval svým služebník˚um, aby udˇelali to ˇci ono, ale
ˇríkal jim: “Následujte mˇe!” Bral je s sebou na své cesty po vesnicích
a mˇestech, aby vidˇeli, jak uˇcí lid. Vzbuzoval v nich zájem o své dílo
a oni se k nˇemu pˇripojovali a pomáhali mu.
Kristus se ztotožnil se zájmy lidstva a všichni, kdo zvˇestují Boží
slovo, i ti, kdo pˇrijali evangelium jeho milosti, by se mˇeli ˇrídit jeho
pˇríkladem. Nemˇeli bychom se zˇríkat spoleˇcenského styku a vyhýbat
se lidem. Chceme-li získat lidi všech vrstev, musíme za nimi jít tam,
kde jsou. Tˇežko nás budou vyhledávat sami. Boží pravda oslovuje
lidská srdce nejen z kazatelen. Je zde ještˇe jiné pole p˚usobnosti,
[94]
možná skromnˇejší, ale stejnˇe nadˇejné — v domech chudých i v
palácích bohatých, u každého pohostinného stolu a všude tam, kde
se lidé scházejí, aby se upˇrímnˇe radovali ze spoleˇcenství.
Jako Kristovi uˇcedníci bychom se nemˇeli stýkat se svˇetem jenom
z touhy po zábavˇe a pˇripojovat se k jeho pošetilostem. Takové svazky
by byly na škodu. Nikdy bychom nemˇeli schvalovat hˇrích — at’
už slovem ˇci ˇcinem, mlˇcením ˇci svou pˇrítomností. Všude bychom
mˇeli chodit s Ježíšem a podávat svˇedectví o jeho lásce. Lidé, kteˇrí
chtˇejí své náboženství utajit a stavˇejí kolem nˇeho kamenné zdi, se
pˇripravují o pˇríležitost vykonat nˇeco dobrého. Kˇrest’anství se šíˇrí ve
svˇetˇe vzájemným stykem mezi lidmi. Každý, kdo pˇrijal Boží svˇetlo,
má svítit na cestu tˇem, kdo Svˇetlo života ještˇe nepoznali.
Všichni bychom se mˇeli stát Ježíšovými svˇedky. Pˇri získávání
lidí pro Krista je tˇreba využít pˇrátelství posvˇecené jeho milostí.
Ukažme svˇetu, že nejsme sobci a nestaráme se jen o své vlastní
zájmy, ale že se o všechna požehnání a pˇrednosti chceme dˇelit s
ostatními. At’ vidí, že náboženství z nás nedˇelá lidi tvrdé a bezcitné.
Každý, kdo našel Krista, by mˇel usilovat o dobro druhých, jako to
dˇelal Spasitel.
Nikdy bychom nemˇeli ve svˇetˇe vyvolávat falešný dojem, že
kˇrest’ané jsou zasmušilí a nešt’astní lidé. Když budeme hledˇet na
