Janovo poselství
73
a za ním tekl Jordán. To vše svˇedˇcilo o Stvoˇriteli, který rozprostˇrel
hory na zemi a prop˚ujˇcil jim jejich velikost. Stísnˇená a dˇesivá tváˇr
pˇrírody na poušti vˇernˇe pˇripomínala stav Izraele. Z plodné Boží
vinice se stala pustina bez užitku. Nad ní však záˇrilo krásné a ˇcisté
nebe. Nad temnými bouˇrkovými mraky se klenula duha zaslíbení.
Záˇrila stejnˇe jako pˇredpovˇedˇená sláva Mesiášova království nad
poníženým Izraelem. Mraky hnˇevu pˇreklenula Boží smlouva milosti.
V tiché noci Jan o samotˇe zkoumal zaslíbení, které dal B˚uh
Abrahamovi — že bude mít tolik potomk˚u, jako je hvˇezd na nebi.
Ranní úsvit ozaˇroval moábské hory a svˇedˇcil o Králi, který bude “jak
jitˇrní svˇetlo pˇri východu slunce, jak bez mráˇcku jitro”.
2.
Samuelova
23,4
.
V osl ˇnujícím jasu poledne Jan vidˇel krásu, která pˇrichází, když
[60]
“
se zjeví Hospodinova sláva a všechno tvorstvo spoleˇcnˇe spatˇrí, že
promluvila Hospodinova ústa”.
Izajáš 40,5
.
Jan zkoumá proroctví
S posvátnou bázní, ale i s radostí hledal v prorockých spisech
svˇedectví o pˇríchodu Mesiáše — zaslíbeného semene, které rozdrtí
hadovi hlavu, o Sílu — “Dárci pokoje”, který pˇrijde dˇrív, než na
Davidovˇe tr ˚unu pˇrestane vládnout král. Doba jeho pˇríchodu nastala.
V paláci na hoˇre Sión sedˇel ˇrímský vládce. Podle Božího slova se
už Kristus narodil.
Dnem i nocí studoval Jan Izajášovo p˚usobivé líˇcení Mesiášovy
slávy, ˇcetl o výhonku z koˇrene Jišajova; o králi, který bude vládnout
spravedlivˇe a “o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva”;
bude jako “skrýše pˇred vˇetrem. . . a stín mohutné skály v žíznivé
zemi”. ˇCetl, že o Izraeli už se nebude ˇríkat “opuštˇený” a o jeho zemi
“
zpustošená”, ale podle Boží v˚ule se bude nazývat “oblíbený” a jeho
zemˇe “vdaná”.
Izajáš 11,4
;
Izajáš 32,2
;
Izajáš 62,4
.
Srdce osamˇelého
Jana se naplnilo radostnou vidinou.
Vzhlížel ke Králi v jeho kráse a na sebe úplnˇe zapomnˇel. Hledˇel
na majestát svatosti a pˇripadal si nehodný a bezvýznamný. Byl
pˇripraven vystoupit jako nebeský posel. Nebál se lidí, protože spatˇril
Boha. Mohl se zpˇríma a beze strachu postavit pˇred pozemské vládce,
protože se hluboce sklonil pˇred Králem král ˚u.
Jan plnˇe nechápal podstatu Mesiášova království. Oˇcekával, že
Izrael bude jako národ osvobozen od svých nepˇrátel. Pˇredevším
