84.
kapitola — Setkání s uˇcedníky
Oba uˇcedníci dorazili k Jeruzalému a vešli do mˇesta východní
branou, která je o svátcích otevˇrena i v noci. V domech je tma a ticho.
Za svitu vycházejícího mˇesíce poutníci procházejí úzkými uliˇckami.
Míˇrí do horní místnosti, kde Ježíš trávil poslední chvíle veˇcer pˇred
svou smrtí. Vˇedí, že tam najdou své bratry. Vˇedí také, že i když už
je pozdˇe, uˇcedníci nebudou spát, dokud nezjistí, co se s Kristovým
tˇelem stalo. Dveˇre místnosti jsou d˚ukladnˇe zavˇrené. Klepou, ale
nikdo neotvírá. Všude je ticho. Když se ohlásí jménem, dveˇre se
opatrnˇe otevˇrou a oni vstupují spolu s Neviditelným dovnitˇr. Potom
se dveˇre zase zavˇrou, aby se do místnosti nedostali žádní zvˇedové.
Poutníci vidí, že všichni jsou pˇrekvapení a rozrušení. Svými
hlasy vzdávají Bohu díky a chválu. ˇRíkají: Pán skuteˇcnˇe vstal a
ukázal se Šimonovi. Oba uˇcedníci ještˇe celí udýchaní po namáhavé
cestˇe vyprávˇejí, jak podivuhodnˇe se jim Ježíš zjevil. Sotva domluvili,
prohlásili nˇekteˇrí z uˇcedník˚u, že tomu nemohou uvˇeˇrit. Pˇripadalo jim
to pˇríliš krásné, než aby to mohla být pravda. Najednou se mezi nimi
objevila nˇejaká postava. Všichni se na ni podívali. Nikdo neslyšel ani
klepání, ani žádné kroky. Jsou zaskoˇceni, nevˇedí, co to má znamenat.
Potom slyší hlas. Není to nikdo jiný než jejich Mistr. Jasnˇe a zˇretelnˇe
jim ˇríká: “Pokoj vám.”
Jan 20,19
.
“
Zdˇesili se a byli plni strachu, ponˇevadž se domnívali, že vidí
ducha. ˇRekl jim: ‘Proˇc jste tak zmateni a proˇc vám takové vˇeci
pˇricházejí na mysl? Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyt’ jsem to
já. Dotknˇete se mne a pˇresvˇedˇcte se: duch pˇrece nemá maso a kosti,
jako to vidíte na mnˇe.’ To ˇrekl a ukázal jim ruce a nohy.”
Lukáš
24,37-40
.
Vidˇeli na nich stopy po hˇrebech. Poznali jeho jedineˇcný a nena-
podobitelný hlas. “Když tomu pro samou radost nemohli uvˇeˇrit a jen
se divili, ˇrekl jim: ‘Máte tu nˇeco k jídlu?’ Podali mu kus peˇcené ryby.
Vzal si a pojedl pˇred nimi.” “Uˇcedníci se zaradovali, když spatˇrili
Pána.”
Lukáš 24,41-43
;
Jan 20,20
.
Nevˇeru vystˇrídala víra a radost.
Vítali zmrtvýchvstalého Spasitele s pocity nevýslovného štˇestí.
638
