632
Touha vˇek˚u
Byli svˇedky jeho výslechu a ukˇrižování. Slyšeli, co ˇrekl svým násle-
dovník˚um. Vyplynulo to z jejich poselství uˇcedník˚um a mˇelo je to
pˇresvˇedˇcit o jeho pravdivosti. Taková zpráva mohla pocházet jen od
posl ˚u jejich vzkˇríšeného Pána.
Andˇelé prohlásili: “ ˇReknˇete jeho uˇcedník˚um, zvláštˇe Petrovi.”
Od Kristovy smrti trápily Petra výˇcitky svˇedomí. Stále myslel na to,
jak ostudnˇe zradil svého Pána, a na jeho laskavý pohled plný úzkosti.
Trpˇel nejvíce ze všech uˇcedník˚u. Dostal ujištˇení, že jeho pokání bylo
pˇrijato a jeho hˇrích odpuštˇen. Andˇelé jej zmínili jmenovitˇe. “ ˇReknˇete
jeho uˇcedník˚um, zvláštˇe Petrovi: ‘Jde pˇred vámi do Galileje; tam
ho spatˇríte, jak vám ˇrekl.’” Všichni uˇcedníci Ježíše opustili a výzva
k opˇetnému setkání byla urˇcena všem. Kristus je nezavrhl. Marie
Magdalská jim oznámila, že vidˇela Pána, a vyˇrídila jim pozvání k
setkání v Galileji. Toto poselství vyslechli tˇrikrát. Po odchodu k
Otci se Ježíš zjevil ostatním ženám a ˇrekl jim: “‘Bud’te pozdraveny.’
Ženy pˇristoupily, objímaly jeho nohy a klanˇely se mu. Tu jim Ježíš
ˇrekl: ‘Nebojte se. Jdˇete a oznamte mým bratˇrím, aby šli do Galileje;
tam mˇe uvidí.’”
Matouš 28,9.10
.
Prvním úkolem, který si Kristus po svém vzkˇríšení na zemi
vytýˇcil, bylo pˇresvˇedˇcit uˇcedníky o tom, že je stále miluje a má o nˇe
zájem. Stále znovu a znovu se jim zjevoval, aby jim dokázal, že je
jejich skuteˇcným Spasitelem, že zlomil okovy hrobu a nepˇrátelská
smrt jej již nem˚uže déle držet ve svém zajetí. Chtˇel je ujistit, že
jeho láska k nim je stejná jako dˇríve, když byl jejich milovaným
Uˇcitelem. Chtˇel, aby je pouta lásky spojovala ještˇe pevnˇeji. “Jdˇete a
oznamte mým bratˇrím, aby šli do Galileje; tam mˇe uvidí.”
Když uˇcedníci výzvu vyslechli, vzpomnˇeli si, že Kristus své
zmrtvýchvstání pˇredpovˇedˇel. Ani potom se však neradovali. Nedo-
[507]
kázali se zbavit svých pochybností a zmatku. Nechtˇeli uvˇeˇrit, ani
když jim ženy tvrdily, že Pána vidˇely. Podezírali je, že mˇely nˇejaké
vidˇení.
Zdálo se jim, že jedna potíž stíhá druhou. Šestý den týdne vidˇeli
umírat svého Mistra, první den následujícího týdne byli pˇripraveni o
jeho tˇelo a navíc obvinˇeni, že je ukradli, aby oklamali lid. Uˇcedníci
se už ani nesnažili množící se falešná obvinˇení vyvracet. Báli se
nepˇrátelství knˇeží i hnˇevu lidu. Toužili po Ježíši, který jim dokázal
pomoci v každé tˇežkosti.
