81.
kapitola — Zmrtvýchvstání
Pomalu konˇcila noc prvního dne týdne. Bylo tˇesnˇe pˇred úsvitem,
nejtemnˇejší chvíle. Kristus byl dosud v zajetí tˇesného hrobu. Kámen
byl na svém místˇe, ˇrímská peˇcet’ neporušená a ˇrímští vojáci na
stráži. Byli tam však také neviditelní svˇedkové. Kolem hrobky se
shromáždili padlí andˇelé. Kdyby to bylo možné, udržoval by kníže
temnoty se všemi svými pˇrívrženci hrob s Božím Synem navždy
zapeˇcetˇený. Sešel se tam však i nebeský zástup. Mocní andˇelé stˇrežili
hrobku a chystali se pˇrivítat Knížete života.
“
A hle, nastalo velké zemˇetˇresení, nebot’ andˇel Pánˇe sestoupil
s nebe.”
Matouš 28,2
.
Andˇel vyzbrojený Boží mocí opustil nebesa.
Provázely jej záˇrivé paprsky Boží slávy a osvˇetlovaly mu cestu.
“
Jeho vzezˇrení bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci
byli strachem z nˇeho bez sebe a strnuli jako mrtví.”
Matouš 28,3.4
.
Kam se podˇela síla vašich stráží, knˇeží a vládci? Odvážní vojáci,
kteˇrí se nikdy nikoho z lidí nezalekli, jsou najednou jako zajatci bez
meˇce ˇci kopí. Proti nim však nestojí žádný obyˇcejný smrtelník, hledí
do tváˇre nejmocnˇejšího Božího andˇela. Tento posel zastává místo,
na kterém kdysi selhal satan. Právˇe on zvˇestoval na betlémských
pahorcích Kristovo narození. Blíží se a zemˇe se otˇrásá. Zástupy
temných mocností prchají. Když odvaluje kámen, vypadá to, jako
by na zem sestoupila celá nebesa. Pˇred zraky voják˚u hýbá balvanem
tak lehce, jako by to byl jen kamínek, a ˇríká: Vyjdi ven, Boží Synu.
Otec tˇe volá. Vojáci vidí Ježíše vycházet z hrobu a slyší, jak nad
otevˇreným hrobem prohlašuje: “Já jsem vzkˇríšení a život.”
Jan 11,25
.
Vykupitel v majestátu a slávˇe vstává z mrtvých a andˇelský zástup se
pˇred ním hluboce sklání a vítá jej chvalozpˇevy.
Chvíli, ve které Kristus položil sv˚uj život, provázelo zemˇetˇresení
a poznamenalo i okamžik, v nˇemž Ježíš život opˇet vítˇeznˇe pˇrijal.
Spasitel pˇremohl smrt a hrob. Vyšel z nˇeho jako vítˇez. Zemˇe se tˇrásla,
na obloze šlehaly oslnivé blesky a ozývalo se hˇrmˇení. Až pˇrijde na
zemi podruhé, otˇrese “nejen ‘zemí’, nýbrž i ‘nebem’”. “Zemˇe se
rozvrávorá, bude jak opilec, bude se zmítat jako budka.” “Nebesa
623
