Význam Ježíšovy obˇeti
609
nem˚uže již pˇred nebeskými andˇely obvi ˇnovat Kristovy bratry z toho,
že mají ˇcerná roucha poskvrnˇená hˇríchem. Poslední zbytky soucitu
nebeských bytostí se satanem se rozplynuly.
Satan však stále ještˇe nebyl zniˇcen. Andˇelé ani tentokrát ne-
pochopili, oˇc ve velkém sporu jde. Bylo tˇreba d˚ukladnˇe objasnit
všechny zásady, které jsou v sázce. Satanovo bytí je i v zájmu ˇclo-
vˇeka. Lidé i andˇelé musí zcela jasnˇe poznat rozdíl mezi Knížetem
svˇetla a vládcem tmy. Každý se musí rozhodnout, komu bude sloužit.
Spravedlnost a milosrdenství
Na poˇcátku velkého sporu satan prohlásil, že Boží zákon není
možné zachovávat, že spravedlnost a milosrdenství jsou nesluˇcitelné
a že pˇrestoupení zákona nem˚uže být hˇríšníkovi odpuštˇeno. Trval na
tom, že každý hˇrích musí být potrestán, a tvrdil, že pokud B˚uh trest
za hˇrích odpustí, nebude už Bohem pravdy a spravedlnosti.
Satan jásal, když lidé pˇrestoupili Boží zákon a vzepˇreli se Boží
v˚uli. Byl to pro nˇeho d˚ukaz, že zákon není možné zachovávat a ˇclo-
vˇeku nem˚uže být odpuštˇeno. Satan prohlašoval, že lidstvu musí být
navždy odepˇrena Boží pˇrízeˇn, protože i on sám byl po své vzpouˇre
svržen z nebe. Tvrdil, že B˚uh nem˚uže být k hˇríšníkovi zároveˇn
spravedlivý i milosrdný.
ˇClovˇek však byl i jako hˇríšník v jiné situaci než satan. Lucifer
zhˇrešil v nebi ve svˇetle Boží slávy. Boží láska mu byla zjevena
v takové míˇre jako žádné jiné stvoˇrené bytosti. Satan znal Boží
povahu, jeho dobrotu, a pˇresto se rozhodl jednat podle své vlastní
sobecké a nezávislé v˚ule. Jeho volba byla koneˇcná. B˚uh již pro jeho
záchranu nemohl nic udˇelat. ˇClovˇek však byl sveden, satan mu svou
[490]
lstí zatemnil mysl. ˇClovˇek neznal velikost Boží lásky. Jeho jediná
nadˇeje spoˇcívala v tom, že se s ní setká. Bude-li vzhlížet k Boží
povaze, m˚uže se dostat zpátky k Bohu.
V Ježíši se lidem zjevila Boží milost. Milost však nevyluˇcuje
spravedlnost. Zákon zjevuje vlastnosti Boží povahy a ani to nejmenší
v nˇem nem˚uže být zmˇenˇeno tak, jak by to ˇclovˇeku v jeho padlém
stavu vyhovovalo. B˚uh sv˚uj zákon nezmˇenil, ale pro záchranu ˇclo-
vˇeka se v Ježíši Kristu sám obˇetoval. “Nebot’ v Kristu B˚uh usmíˇril
svˇet se sebou.”
2.
Korintským 5,19
.
Zákon vyžaduje spravedlnost
—
ˇcistý život, dokonalou povahu. Toho ˇclovˇek není schopen. Ne-
