604
Touha vˇek˚u
Slunce spravedlnosti, Svˇetlo svˇeta, pˇrestávalo osvˇecovat kdysi oblí-
bené mˇesto. K Jeruzalému nyní míˇrily ohnivé blesky Božího hnˇevu.
“
Dokonáno jest”
Tma náhle ustoupila a Ježíš mocnˇe zvolal: “Dokonáno jest.”
“
Otˇce, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.”
Jan 19,30
;
Lukáš
23,46
.
Jeho hlas znˇel jako zvuk trubky a zdálo se, že musí proniknout
[486]
ke všemu stvoˇrení. Kˇríž osvítilo zvláštní svˇetlo a Spasitelova tváˇr
záˇrila slávou jako slunce. Sklonil hlavu na prsa a zemˇrel.
Kristus ve strašné tmˇe, zdánlivˇe Bohem opuštˇený, vypil kalich
lidské bídy až do dna. V hodinách hr˚uzy se spoléhal na všechny
dosavadní d˚ukazy Otcovy pˇríznˇe. Znal Otcovu povahu, chápal jeho
spravedlnost, milosrdenství i nekoneˇcnou lásku. Vždy jej rád po-
slouchal a i nyní se mu s vírou odevzdal. Pokornˇe se svˇeˇril Bohu a
strach ze ztráty Otcovy pˇríznˇe pominul. Kristus zvítˇezil svou vírou.
Nikdy pˇredtím zemˇe nic podobného nezažila. Ohromený zástup
hledˇel na Spasitele se zatajeným dechem. Na zem se znovu snesla
tma a ozvalo se hˇrmˇení. Zaˇcalo silné zemˇetˇresení. Lidé se potáceli a
padali jeden na druhého. Všude nastal zmatek a zavládlo zdˇešení.
Okolní hory praskaly a skály se s rachotem ˇrítily do údolí. Hroby se
otevíraly a vydávaly své mrtvé. Celé stvoˇrení jako by se otˇrásalo v
základech. Knˇeží, pˇrední muži, vojáci, popravˇcí i lid onˇemˇeli hr ˚uzou
a padli na zem.
Když Kristus zvolal: “Dokonáno jest,” vykonávali knˇeží v
chrámu veˇcerní obˇetní obˇrad. Právˇe pˇrinesli beránka, který pˇredsta-
voval Krista. Mˇel být zabit. Knˇez v nádherném slavnostním rouchu
stál s nožem v pozdvižené ruce tak jako Abraham, když se chystal
zabít svého syna. Lidé jej s napˇetím sledovali. Zem se však chvˇela a
tˇrásla. Blížil se sám Pán. Neviditelná ruka zcela slyšitelnˇe roztrhla
vnitˇrní chrámovou oponu shora dol ˚u a odhalila zástupu místo, kde
dˇríve pˇrebývala Boží pˇrítomnost.
B˚uh tam nad slitovnicí zjevoval svou slávu. Oponu, která od-
dˇelovala toto místo od ostatních ˇcástí chrámu, smˇel odhrnout jen
veleknˇez. Vstupoval tam jednou za rok, aby vykonal obˇrad smíˇrení
za hˇríchy lidu. Opona se nyní roztrhla na dva kusy. Nejsvˇetˇejší místo
v pozemském svatostánku pˇrestalo být posvátné.
