572
Touha vˇek˚u
Jan 6,53
.
Pochopil, že Kristus nabízí spíše duchovní hodnoty než
svˇetské pocty. Považoval se za prozíravého ˇclovˇeka a došel k závˇeru,
že Ježíš žádnou slávu nezíská a svým následovník˚um nebude moci
zajistit žádné výhodné postavení. Rozhodl se, že se s ním nespojí
tak pevnˇe, aby se od nˇeho nemohl odpoutat, a bude opatrný. To také
byl.
Od té doby mátl uˇcedníky svými pochybnostmi. Podnˇecoval
spory, šíˇril klam a opakoval námitky, které proti Kristovu uˇcení
vznášeli zákoníci a farizeové. Všechny vˇetší i menší potíže, odpor
a zdánlivé pˇrekážky, které bránily pokroku evangelia, považoval
za d˚ukaz proti jeho pravosti. Poukazoval na texty z Písma, které s
Kristovým uˇcením nesouvisely. Tyto výroky vytržené ze souvislosti
uˇcedníky mátly a prohlubovaly malomyslnost, která na nˇe stále tˇežce
doléhala. Jidáš se však tváˇril, jako by vše konal z d˚usledné svˇedomi-
tosti. Když se uˇcedníci snažili nalézt d˚ukaz pro potvrzení Ježíšových
slov, Jidáš témˇeˇr nepozorovanˇe obracel jejich pozornost jinam. Tak
s náboženským zanícením a zdánlivou rozvážností stavˇel vše do
jiného svˇetla, než v jakém mluvil Ježíš, a pˇripisoval jeho slov˚um
význam, který v nich p˚uvodnˇe nebyl. Jeho výklady vzbuzovaly v
uˇcednících ctižádostivé touhy po vyšším postavení v tomto svˇetˇe a
odvracely je od d˚uležitých vˇecí, které by si byly zasloužily jejich
pozornost. Spor o to, kdo z nich bude nejvˇetší, obvykle vyvolával
Jidáš.
Když Ježíš vysvˇetloval bohatému mládenci, co musí udˇelat, aby
se mohl stát jeho uˇcedníkem, byl Jidáš dotˇcen. Podle jeho mínˇení
se Ježíš dopustil chyby. Kdyby se lidé jako tento šlechtic pˇripojili
k vˇeˇrícím, mohli by Kristovo dílo významnˇe podpoˇrit. Kdyby se
s Jidášem radili, navrhl by mnoho zp˚usob˚u, jak jejich malé církvi
prospˇet. Jeho zásady a metody by sice byly ponˇekud jiné než ty,
které prosazoval Kristus, ale v tˇechto záležitostech se Jidáš cítil být
moudˇrejší než on.
Ve všem, co Ježíš uˇcedník˚um ˇrekl, našel Jidáš nˇeco, s ˇcím nesou-
hlasil. Zasetá nespokojenost vykonala s jeho pˇrispˇením své. Uˇced-
[460]
níci netušili, kdo za tím vším ve skuteˇcnosti stojí. Ježíš však vˇedˇel,
že satan našeptává Jidášovi své myšlenky a jeho prostˇrednictvím
p˚usobí na ostatní uˇcedníky. Rok pˇred Jidášovou zradou Kristus ˇrekl:
“
Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A pˇrece jeden z vás je d’ábel.”
Jan
6,70
.
