560
Touha vˇek˚u
budovy vzbudí jejich nevoli. Chrám mohl být pro ˇRímany, farizeje i
saduceje styˇcným bodem, nebot’ si jej všichni velmi cenili. Ježíšovi
nepˇrátelé našli dva svˇedky, jejichž výpovˇedi nebyly tak rozporuplné
jako v ostatních pˇrípadech, a podplatili je. Jeden z nich prohlásil:
“
On ˇrekl: Mohu zboˇrit chrám a ve tˇrech dnech jej vystavˇet.”
Matouš
26,61
.
Pˇrekroutil Kristova slova. Kdyby je byl opakoval pˇresnˇe, jak
je Kristus ˇrekl, nemohla by Ježíše odsoudit ani velerada. Kdyby
byl Ježíš pouhým ˇclovˇekem, jak tvrdili Židé, byla by jeho slova
jen nesmyslným chvástáním, nikoli však rouháním. Dokonce ani v
pˇrekroucené podobˇe neobsahovala Kristova slova nic, co by mohli
ˇRímané považovat za zloˇcin hodný trestu smrti.
Ježíš trpˇelivˇe naslouchal rozporuplným svˇedeckým výpovˇedím.
Nevznesl jedinou námitku na svoji obranu. Nakonec byli zmateni
i jeho žalobci, nevˇedˇeli kudy kam a zuˇrili. Vyšetˇrování k niˇcemu
nevedlo, zdálo se, že všechny jejich nástrahy jsou marné. Kaifáš byl
zoufalý. Zbývalo jediné: pˇrimˇet Krista k tomu, aby se usvˇedˇcil sám.
Veleknˇez vstal, jeho tváˇr planula hnˇevem a z jeho hlasu i vystupování
bylo zˇrejmé, že by Ježíše nejradˇeji zabil. Vykˇrikl: “Nic neodpovídáš
[450]
na to, co tihle proti tobˇe svˇedˇcí?”
Matouš 26,62
.
Ježíš zachoval klid. “Byl trápen a pokoˇril se, ústa neotevˇrel; jako
beránek vedený na porážku, jako ovce pˇred stˇrihaˇci z˚ustal nˇemý,
ústa neotevˇrel.”
Izajáš 53,7
.
Kaifášova otázka
Nakonec Kaifáš pozvedl pravici smˇerem k nebi a zvolal: “Zapˇrí-
sahám tˇe pˇri Bohu živém, abys nám ˇrekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!”
Matouš 26,63
.
K této výzvˇe už Kristus nemohl z˚ustat hluchý. Byl ˇcas mlˇcet,
ale také ˇcas mluvit. Ježíš nepromluvil, dokud se jej veleknˇez pˇrímo
nezeptal. Vˇedˇel, že když odpoví, bude to pro nˇeho znamenat jis-
tou smrt. Otázku mu položil nejvyšší pˇredstavitel národa ve jménu
Všemohoucího Boha. Kristus chtˇel zachovat patˇriˇcnou úctu k zá-
konu. Navíc veleknˇez zpochybnil jeho vztah k Otci. Spasitel musel
jasnˇe odhalit svoji povahu i poslání. Již dˇríve ˇrekl svým uˇcedník˚um:
“
Každý, kdo se ke mnˇe pˇrizná pˇred lidmi, k tomu se i já pˇriznám
pˇred svým Otcem v nebi.”
Matouš 10,32
.
Nyní na vlastním pˇríkladˇe
ukázal, jak tato slova naplnit.
