Page 498 - Touha věků (2000)

494
Touha vˇek˚u
Zrno pohˇrbené do zemˇe pˇrináší úrodu, a ta se opˇet zasévá. Užitek
se násobí. Stejnˇe i Kristova smrt na kˇríži nese ovoce pro vˇeˇcný život.
Rozjímání o jeho obˇeti bude slávou lidí, kteˇrí díky ní budou žít
navˇeky.
Pšeniˇcné zrno, které si zachová sv˚uj život, nem˚uže pˇrinést žádné
plody. Z˚ustává samo. Kdyby byl Kristus chtˇel, mohl se pˇred smrtí
zachránit. I on by však z˚ustal sám. Nemohl by k Bohu nikoho pˇrivést.
Jedinˇe obˇetováním vlastního života mohl darovat život lidem. Jen
tím, že zemˇrel a byl pochován, se stal zrnem a pˇrinesl Bohu bohatou
úrodu — obrovské zástupy vykoupených všech národ˚u, ras a jazyk˚u.
Spasitel spojil tuto pravdu s pouˇcením. Zd˚uraznil, že je nutné
se obˇetovat. Chtˇel, abychom si jeho slova vzali k srdci: “Kdo mi-
luje sv˚uj život, ztratí jej; kdo nenávidí sv˚uj život v tomto svˇetˇe,
uchrání jej pro život vˇeˇcný.”(
Jan 12,25
)
Každý, kdo chce nést ovoce
v Kristovˇe díle, musí nejprve zemˇrít, obˇetovat sv˚uj život potˇrebám
[398]
svˇeta. Musí se zbavit sebelásky a sobectví. Zákon sebeobˇetování je
zákonem sebezáchovy. Hospodáˇr si zajišt’uje dostatek obilí tím, že
jej rozhazuje. Tak je tomu i v lidském životˇe. Dávat znamená žít.
Život si zachová jen ten, kdo jej vˇenuje službˇe Bohu a lidem. Ti, kdo
obˇetují sv˚uj život pro Krista, jej získají pro vˇeˇcnost.
Život ˇclovˇeka, který žije jen sám pro sebe, je jako snˇedené zrno.
Zmizí, ale nepˇrinese žádný užitek. ˇClovˇek m˚uže hromadit, co se
mu zlíbí, žít si, jak chce, m˚uže si pˇremýšlet, plánovat, ale jeho život
ubˇehne a nemá nic. Kdo žije sám pro sebe, zákonitˇe sám sebe niˇcí.
Ježíš ˇrekl: “Kdo mnˇe chce sloužit, at’ mˇe následuje, a kde jsem
já, tam bude i m˚uj služebník. Kdo mnˇe slouží, dojde cti od Otce.”
Jan
12,26
.
Každý, kdo nese s Kristem kˇríž a obˇetuje se, bude mít podíl
na jeho slávˇe. Kristus se ve svém utrpení a ponížení radoval z toho,
že spolu s ním budou oslaveni i jeho uˇcedníci. Oni jsou ovocem
jeho obˇeti. Odmˇenou je mu skuteˇcnost, že v nich p˚usobí jeho povaha
a jeho duch. Navˇeky se z ní bude radovat. A jeho následovníci se
budou tˇešit spolu s ním, když uvidí, jak se ovoce jejich práce a jejich
obˇeti odráží v srdcích a životech dalších lidí. Spolupracují s Kristem
a Otec je odmˇení, jako odmˇeˇnuje svého Syna.
Zpráva o pˇríchodu ˇRek˚u, která naznaˇcovala obrácení pohan˚u,
pˇripomnˇela Ježíši celé jeho poslání. V mysli se mu promítlo dílo
vykoupení od chvíle, kdy bylo plánováno v nebi, až k jeho blížící se
smrti. Božího Syna jako by zahalil tajemný mrak. I lidé kolem nˇeho