Na vnˇejším nádvoˇrí
493
Nadešla hodina Kristova oslavení. Stál ve stínu kˇríže a pˇrání
ˇRek˚u pro nˇeho bylo pˇríslibem, že obˇet’, kterou má podstoupit, pˇri-
[397]
vede mnoho lidí k Bohu. Uvˇedomoval si, že ˇRekové jej zanedlouho
uvidí v situaci, kterou by si ani ve snu nedokázali pˇredstavit. Spatˇrí
jej vedle Barabáše, zlodˇeje a vraha, který bude propuštˇen místo Bo-
žího Syna. Uslyší rozhodnutí lidu ovlivnˇené knˇezi a pˇredními muži.
Na otázku: “Co tedy mám uˇcinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?” dav
odpoví: “Ukˇrižovat!”
Matouš 27,22
.
Kristus vˇedˇel, že obˇetí za hˇríchy
lidstva bude jeho království dovršeno a rozšíˇrí se po celém svˇetˇe.
On bude p˚usobit jako Obnovitel a jeho duch zvítˇezí. Na chvíli se
zahledˇel do budoucnosti a slyšel hlasy, které se ozývaly po celé zemi:
“
Hle, beránek Boží, který snímá hˇrích svˇeta.”
Jan 1,29
.
Cizinci pro
nˇeho byli pˇredzvˇestí veliké žnˇe. Až padne dˇelící zed’ mezi Židy a
pohany, lidé všech národ˚u, jazyk˚u a ras uslyší poselství spásy. Toto
oˇcekávání a nadˇeji vyjadˇrují slova: “Pˇrišla hodina, aby byl oslaven
Syn ˇclovˇeka.”
Jan 12,23
.
Kristus však nikdy nezapomnˇel, co bude
tomuto oslavení pˇredcházet. Obrácení pohan˚u nastane až po jeho
blížící se smrti. Svˇet m˚uže být zachránˇen jedinˇe jeho smrtí. Tak jako
pšeniˇcné zrno musí i Syn ˇclovˇeka zemˇrít a být pochován. Znovu
však povstane k životu.
Podobenství o zrnu
Ježíš chtˇel, aby mu uˇcedníci rozumˇeli, a proto jim odhaloval
budoucnost na pˇríkladech z pˇrírody. Jeho poslání m˚uže pˇrinést pravý
užitek jen tehdy, když on sám zemˇre. ˇRekl jim: “Amen, amen, pra-
vím vám, jestliže pšeniˇcné zrno nepadne do zemˇe a nezemˇre, z˚u-
stane samo. Zemˇre-li však, vydá mnohý užitek.”
Jan 12,24
.
Když
se pšeniˇcné zrno dostane do zemˇe a zemˇre, vyklíˇcí a pˇrinese úrodu.
Podobnˇe i Kristova smrt mˇela pˇrinést ovoce pro Boží království.
Stejnˇe jako v rostlinné ˇríši mˇel být i mezi lidmi život výsledkem
Kristovy smrti.
Zemˇedˇelci tento pˇríklad d˚uvˇernˇe znají. Každoroˇcnˇe zabezpeˇcují
dostatek obilí tím, že zdánlivˇe niˇcí nejlepší ˇcást úrody. Na nˇejakou
dobu ji musí pˇrikrýt zemí a svˇeˇrit do Boží péˇce. Po ˇcase se objeví
stéblo, potom klas a v klasu nakonec i zrno. K tomuto zázraku by
však nemohlo dojít, kdyby zrno nebylo pohˇrbeno, ukryto v zemi a
zdánlivˇe ztraceno.
