490
Touha vˇek˚u
kterého jste zabili mezi chrámem a oltáˇrem. Amen, pravím vám, to
vše padne na toto pokolení.”
Matouš 23,35.36
.
Zákoníci a farizeové, kteˇrí slyšeli Ježíšova slova, si uvˇedomovali,
že mluví pravdu. Vˇedˇeli, jak byl prorok Zachariáš usmrcen. Když
zvˇestoval varovné Boží poselství, zmocnil se odpadlého krále d’á-
belský vztek a vydal rozkaz, aby byl prorok zabit. Jeho krev ulpˇela
na kamenné dlažbˇe chrámového nádvoˇrí a nebylo možné ji smýt.
Z˚ustala tam jako svˇedectví proti odpadlému Izraeli. Dokud chrám
stál, mˇela tato skvrna spravedlivé krve volat k Bohu o pomstu. Pˇri
pomyšlení na tyto strašné hˇríchy se davu zmocnila hr ˚uza.
Ježíš se zahledˇel do budoucnosti a prohlásil, že zatvrzelost Žid˚u
a jejich nenávist k Božím služebník˚um bude v následujících dobách
stejná jako v minulosti:
“
Hle, proto vám posílám proroky a uˇcitele moudrosti i zákoníky;
a vy je budete zabíjet a kˇrižovat, budete je biˇcovat ve svých syna-
gogách a pronásledovat z místa na místo.”
Matouš 23,34
.
Proroci a
moudˇrí muži naplnˇení vírou a Duchem svatým, jako Štˇepán, Jakub a
mnozí další, mˇeli být odsouzeni a zabiti. Kristus, ozáˇrený božským
svˇetlem, mluvil ke shromáždˇeným jako soudce s rukou zdviženou
k nebi. Z jeho úst vycházela vˇetšinou jen laskavá slova a prosby,
tentokrát však z nich zaznívaly výtky a odsouzení. Posluchaˇci byli
otˇreseni. Na jeho slova a pohled nemˇeli nikdy zapomenout.
Kristus horlil proti pokrytectví a potupným hˇrích˚um, kterými
lidé niˇcí sami sebe, podvádˇejí druhé a znevažují Boha. Ve zdánlivˇe
pˇrijatelných úvahách knˇeží a pˇredních muž˚u rozpoznal p˚usobení
satanských sil. Ostˇre a pˇríkˇre odsoudil hˇrích, ale ani slovem se
nedotkl odplaty. Jeho svatý hnˇev byl namíˇren proti knížeti temnoty,
nebyla v nˇem však žádná podráždˇenost. Kˇrest’an, který žije v souladu
s Boží v˚ulí a pˇrijal za své jeho lásku a milosrdenství, také pocítí
spravedlivé rozhoˇrˇcení nad hˇríchem, ale nikdy se nenechá strhnout k
tomu, aby zloˇreˇcil tˇem, kdo zloˇreˇcí jemu. I pˇri setkání s lidmi, kteˇrí
[395]
pod vlivem nepˇrítele obhajují lež, zachová klid v Kristu a ovládne
se.
Louˇcení s chrámem
Boží Syn hledˇel na chrám a na své posluchaˇce a z jeho tváˇre
vyzaˇrovala lítost. Hlas se mu chvˇel hlubokou úzkostí a z oˇcí mu
