488
Touha vˇek˚u
ˇClovˇek si nikdy nebyl jist, zda jim zcela vyhovˇel. B˚uh vydal ro-
zumná a spravedlivá naˇrízení, ale knˇeží a rabíni z nich udˇelali tˇežká
bˇremena.
Všechna Boží ustanovení mají sv˚uj význam. Kristus uznával po-
vinnost platit desátky, ale poukazoval na to, že není možné pro jednu
povinnost zanedbávat jiné. Farizeové velice peˇclivˇe odvádˇeli desátky
ze zahradních bylin, jako je máta, anýz a routa. To je nic nestálo a
lidé jejich d˚uslednost a svatost obdivovali. Jejich nesmyslná omezení
však lidi zároveˇn nadmˇernˇe zatˇežovala a narušovala úctu ke svatým
[393]
Božím naˇrízením. Zamˇestnávala mysl malichernostmi a odvádˇela
pozornost od životnˇe d˚uležitých pravd. Mnohem podstatnˇejší otázky
zákona, spravedlnosti, milosti a pravdy byly opomíjeny. Kristus ˇrekl:
“
Toto bylo tˇreba ˇcinit a to ostatní nezanedbávat.”
Matouš 23,23
.
Rabíni podobným zp˚usobem pˇrekrucovali i jiné zákony. Naˇrí-
zení, která dal B˚uh Izraelc˚um prostˇrednictvím Mojžíše, zakazovala
jíst vše, co bylo neˇcisté. Nesmˇelo se jíst maso vepˇr˚u a ještˇe nˇekte-
rých dalších zvíˇrat, pravdˇepodobnˇe proto, aby si lidé nezneˇcišt’ovali
krev a nezkracovali život. Farize˚um však tato Boží ustanovení ne-
staˇcila. Zacházeli do neopodstatnˇených krajností. Nutili lidi, aby
cedili všechnu používanou vodu, aby v ní nebyl ani ten nejmenší
hmyz, který by mohl patˇrit mezi neˇcisté živoˇcichy. Ježíš stavˇel tyto
malicherné požadavky do protikladu se závažností jejich skuteˇc-
ných hˇrích˚u. ˇRekl: “Slepí v˚udcové, cedíte komára, ale velblouda
spolknete!”
Matouš 23,24
.
“
Bˇeda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným
hrob˚um, které zvenˇcí vypadají pˇeknˇe, ale uvnitˇr jsou plné lidských
kostí a všelijaké neˇcistoty.”
Matouš 23,27
.
Stejnˇe jako obílený a
vyzdobený hrob skrýval rozkládající se ostatky, zakrývala vnˇejší
svatost knˇeží a pˇredních muž˚u jejich nepravost. Ježíš pokraˇcoval:
“
Bˇeda vám zákoníci a farizeové, pokrytci! Stavíte náhrobky proro-
k˚um, zdobíte pomníky spravedlivých a ˇríkáte: ‘Kdybychom my byli
na místˇe svých otc˚u, nemˇeli bychom podíl na smrti prorok˚u.’ Tak
svˇedˇcíte sami proti sobˇe, že jste synové tˇech, kdo zabíjeli proroky.”
Matouš 23,29-31
.
Židé chtˇeli dát najevo svoji úctu k mrtvým pro-
rok˚um, a proto horlivˇe zdobili jejich hroby. Neˇrídili se však jejich
uˇcením a nedbali na jejich varování.
V Kristovˇe dobˇe vˇenovali lidé hrob˚um pˇrehnanou pozornost a na
jejich výzdobu vynakládali obrovské ˇcástky. V Božích oˇcích to bylo
