67.
kapitola — Naposledy v chrámu
Ježíš uˇcil v chrámu poslední den. Byl stˇredem pozornosti všech,
kdo se v Jeruzalémˇe shromáždili. Lidé se tísnili v chrámových ná-
dvoˇrích a sledovali spor, který tam právˇe probíhal. Dychtivˇe poslou-
chali a snažili se zachytit každé Ježíšovo slovo. Nˇeco takového svˇet
dosud nezažil. Stanuli proti sobˇe mladý Galilejec bez nejmenšího
náznaku pozemské slávy ˇci královské hodnosti a knˇeží v bohatˇe
zdobených odˇevech, pˇrední muži v slavnostním obleˇcení s odznaky,
vypovídajícími o jejich vysokém postavení, a zákoníci se svitky, na
nˇež se tak ˇcasto odvolávali.
Ježíš byl naprosto klidný, stál pˇred nimi s d˚ustojností krále.
Obdaˇrený nebeskou mocí upˇrenˇe hledˇel na své protivníky, kteˇrí
odmítali jeho uˇcení, pohrdali jím a usilovali mu o život. Mnohokrát
se již pokusili jej napadnout, ale jejich plány vlákat ho do pasti a
odsoudit vždy ztroskotaly. Ježíš odrážel jeden útok za druhým. Proti
zaslepenosti a blud˚um farize˚u a knˇeží stavˇel ˇcistou a jasnou pravdu.
Odhalil jejich pravou tváˇr a d˚uraznˇe je varoval pˇred odplatou, která
je stihne, pokud se neodvrátí od svých zlých skutk˚u. Mˇel však pˇred
sebou ještˇe jeden úkol. Musel dokonˇcit své poslání.
Zájem lidí o Krista a jeho dílo neustále rostl. Jeho uˇcení je
pˇritahovalo, ale zároveˇn i mátlo. Vážili si knˇeží a rabín˚u pro jejich
vzdˇelanost a oˇcividnou zbožnost. V náboženských záležitostech se
jim vždy poslušnˇe podˇrizovali. Najednou vidˇeli, že jejich v˚udcové se
snaží Ježíše znevážit. Jeho moc a poznání byly však s každým jejich
útokem ještˇe zˇretelnˇejší. V zamraˇcených tváˇrích knˇeží a starších
vidˇeli zklamání a rozpaky. Divili se, proˇc pˇrední muži nechtˇejí v
Ježíše uvˇeˇrit, když jeho uˇcení je tak jasné a srozumitelné. Sami ale
nevˇedˇeli, jak se rozhodnout. S úzkostí napjatˇe sledovali každý pohyb
muž˚u, jejichž radami se až dosud vždy ˇrídili.
Kristus vyprávˇel svá podobenství jednak proto, aby varoval
v˚udce židovského národa, a také proto, aby je slyšel lid, který byl
ochoten nechat se pouˇcit. Bylo však tˇreba promluvit ještˇe jasnˇeji.
Lidé byli v zajetí úcty k tradicím a slepé víry ve zkažené knˇeze.
482
